Podle Hnutí DUHA ani tři čtvrtě roku od schválení přelomové změny zákona o podporovaných zdrojích, která umožnila podporu provozu větrných elektráren, není tato podpora konkrétně nastavena. Nové větrné elektrárny se tak reálně zatím nepřipravují.
Návrh příslušného nařízení vlády na provozní podporu větrných elektráren představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v lednu tohoto roku, jeho schválení se však zaseklo. MPO totiž stále trvá na tom, že hlavním podporovaným zdrojem má být zemní plyn – který stále dovážíme téměř výhradně z Ruska – a naopak například fotovoltaika má dostat v roce 2022–2025 nulovou provozní podporu. Tím je de facto blokováno i zavedení provozní podpory pro větrnou energii, kterou návrh MPO v omezeném rozsahu také obsahuje.
Jak ale ukázala nedávná studie potenciálu komunitní energetiky v obcích a bytových domech EGÚ Brno, jen komunitní větrné elektrárny spoluvlastněné obcemi a místními lidmi by mohly v Česku podle středního scénáře vyrobit 3480 GWh elektřiny ročně a celkový potenciál je až 8265 GWh elektřiny ročně, což je 51 procent spotřeby českých domácností. Větrná energetika by tak výrazně posílila energetickou nezávislosti na fosilních palivech a zajistila obcím a domácnostem levnou elektřinu.
-Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku Hnutí DUHA, řekl: “Vlády a zejména ministři průmyslu ke škodě občanů dlouhodobě ignorují perspektivní možnosti, které přináší výroba elektřiny z větrných elektráren. Rozvoji větrných elektráren tak brání řada překážek v čele s chybějícím systémem státní podpory, restrikcemi v územních plánech a pomalým povolováním. Zatímco sousední spolkové země v čele s Bavorskem a Dolním Rakouskem ročně postaví v průměru tolik nových větrných elektráren, jako má celá Česká republika dohromady, tuzemským politikům trvalo několik let schválení potřebné novely zákona, ale ani po tři čtvrtě roku není vydáno nezbytné navazující nařízení vlády, které by aktivovalo provozní podporu pro obnovitelné zdroje včetně větrných elektráren. Vláda tak měla učinit už na začátku ledna, avšak dosud se tak nestalo.”
- David Hanslian, Odborný pracovník ÚFA AVČR a autor Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020, řekl: “Odhaduji, že v České republice lze větrnou energií realisticky pokrýt zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny, a to i za předpokladu mírného nárůstu spotřeby. Technicky možný je i podstatně vyšší podíl. Podmínkou je však vůle tento snadno dostupný zdroj energie využívat.”
- Matěj Hrubý, EGÚ Brno a spoluautor Studie potenciálu komunitní energetiky v obcích a bytových domech ČR, řekl: “Navzdory tomu, že větrná energie globálně i v rámci EU nabývá na důležitosti, neplatí to pro Česko. Využívání větrné energie je v českém prostředí dlouhodobě podceňované a rozvoj stagnuje. Důsledkem jsou spíše dlouhé povolovací procesy, zbytečně složitá administrativa a téměř jistá rozepře s ochránci přírody nežli otázka rentability. Navíc větrná energetika není příležitost pouze pro soukromé subjekty, nýbrž také pro obce. Právě v případě obcí studie EGÚ Brno indikuje ve svém středním scénáři potenciál okolo 1,4 GW, což je čtyřnásobek dnes instalovaného výkonu. To znamená přibližně 3 TWh ve výrobě elektřiny, což je zjednodušeně ekvivalent roční spotřeby elektřiny pro zhruba 800 tisíc domácností.”
- Starostka Jana Surovcová z Břežan na jižní Moravě, kde již elektrárny stojí, řekla: “Pro malou obec jako Břežany je důležitým přínosem projektu příspěvek investora do obecní pokladny. Proto jsme také svolili s náhradou zdejších elektráren za jednu velkou, přes 150 metrů vysokou. Na veřejných jednáních se samozřejmě objevily obavy občanů kvůli hluku nebo myslivců kvůli zvěři, ale tím, že lidé tu už elektrárny znají, nebyl odpor velký.”*
(Zdroj: Hnutí DUHA)
Foto archiv/Wind Fact
