Když přijdu na nějakou energetickou konferenci nebo diskusi, zeptám se, jaké „zaklínadlo“ se ten den používá. Stálicí již mnoho let je termín „smart grids“, tedy „chytré sítě“. Mělo by jít samozřejmě jít jen o chytré elektrické sítě, ale lze pozorovat i prvky chytrých sociálních sítí mezi některými firmami, úředníky a politiky.
Článek vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2017.
Před několika lety jsme slýchali od provozovatelů distribučních soustav a také zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, že Česká republika nemusí se zavedením smart grids pospíchat, protože máme hromadné dálkové ovládání (HDO), tj. prvek chytré sítě, který už úspěšně provozujeme desítky let. Jako outsider bez elektrotechnického vzdělání jsem tuto myšlenku přijal a po proškolení od odborníků jsem usoudil, že HDO je opravu progresivní věc, která umožňuje částečně řídit spotřebu elektřiny, a to zejména při vytápění nebo ohřevu vody elektřinou u maloodběratelů. S nadějí jsem proto v roce 2015 přijal pozvání do pracovní skupiny Energetického regulačního úřadu na téma „obchodní využití řízení spotřeby elektřiny.“
Nadějný začátek
V rámci zasedání pracovní skupinky se ukázalo, že obchodníci s elektřinou PRE, Amper Market, Nano a další jsou připraveni využít HDO hned na druhém místě za provozovateli distribuční soustavy PRE, EON, ČEZ a nabídnout koncovým zákazníkům nové obchodní produkty, např. „bojler“, „elektromobil“ aj. Například společnost Amper Market to má už vyzkoušené např. u OZE formou druhé simkarty v řídící jednotce. Distributor má přitom v regulaci samozřejmě přednost a nadále má v ruce všechny nástroje pro bezpečné provozování soustavy.
Nadšeně jsem o chystané reformě nedlouho poté vyprávěl rodičům, u kterých na území v působnosti distribuce ČEZ svítilo celé víkendové dopoledne slunce, fotovoltaické elektrárny generovaly kladnou odchylku, ceny elektřiny padaly k nule, ČEPS se mohl uregulovat, poskytovatelé záporné regulace měli žně. Přímo se nabízelo operativně využít HDO a spotřebovat nadbytečnou elektřinu. Odpoledne, ale již za deště na většině území ČR a po zklidnění situace v soustavě, pak HDO „s křížkem po funuse“ cvaklo na hodinách a začala se ohřívat v nízkém tarifu voda v bojleru. Prostě udeřila hodina, na kterou to distributor v daném období napevno nastavil – bez ohledu na aktuální podmínky.
Stále je šance
Pracovní skupina na chystanou reformu se však následně odmlčela a vyšuměla do ztracena, stejně jako celá nová tarifní struktura.
O HDO se ale přesto mluví dál – najednou však slýcháme, že je to zastaralý nedostačující systém, potřebujeme smart grids a celé to bude stát 50 a možná i 90 miliard korun. Je to prý velká výzva pro českou energetiku a velká zodpovědnost, takže stejně jako HDO, tak i smart grids musí řídit jen distributoři, co kdyby jim v tom obchodníci s elektřinou, tržní impulsy a zpětná vazba od zákazníků udělaly neplechu.
Ze smart grids se tedy v českém podání může stát stejná černá skříňka z pohledu zákazníka, jakou je stávající hromadné dálkové ovládání. Jen bude asi dražší, ale nevěšte hlavu, svede se to na obnovitelné zdroje a Brusel nám na to pošle dotace. Proto MPO připravilo Národní akční plán pro smart grids …
Ale závěr by ale měl být pozitivní. Stále je totiž šance, aby zákazníci díky smart grids získali nové obchodní produkty. A právě proto by dobré je ještě před tím vyzkoušet. HDO totiž může posloužit minimálně jako dobrá behaviorální laboratoř pro testování chování zákazníků a nových produktů obchodníků s elektřinou. Pojďme tedy otevřít ty současné černé skříňky české energetiky dříve, než je nahradíme skříňkami novými a mnohem dražšími.
Ing. Jan Palaščák, Amper Market, a. s.
Obrázek:
Systém HDO může posloužit i jako testovací laboratoř. Foto archiv/Energie 21
