Určitá forma sucha postihuje celkem 31 % území České republiky. Odborníci přitom uvádějí, že zejména menší obce se budou s tímto problémem v budoucnu potýkat čím dál častěji. Už nyní se proto snaží i při napjatých rozpočtech využívat dotačních titulů na ochranná opatření, kromě toho ale častěji pořizují i vodoměry umožňující sledování spotřeby v reálném čase.
Zatímco většina lidí sleduje s obavami rostoucí ceny zemního plynu či elektřiny, o vodě se příliš nemluví. Například cena teplé vody meziročně vzrostla o necelých 18 procent, uživatele tak na řadě míst motivuje k šetření spíše její nedostatek způsobený suchem. Problematické oblasti v tomto směru shrnuje seznam takzvaných Suchých obcí v ČR, ve kterém je zařazeno celkem 2340 municipalit, tedy více než třetina z celkového počtu 6254. Z hlediska celkové rozlohy přitom určitá forma sucha trápí celkem 31 procent území Česka, extrémní sucho se pak týká 7 procent území.
Podle odborníků lze přitom do budoucna očekávat, že tuzemské obce budou muset problém sucha řešit častěji. „Celkově lze předpokládat, že zejména v letních měsících bude v důsledku narůstajícího potenciálního celkového výparu a nedostatku srážek větší tendence ke vzniku půdního sucha na celém území ČR. Jinými slovy, roky, kdy dojde k výskytu půdního sucha, budou častější,“ řekl ředitel úseku hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. Podobně se v tomto směru vyjadřuje i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. „Sucho a nedostatek vody nás trápí řadu let a není pravděpodobné, že by se tento stav měl do blízké budoucnosti změnit,“ uvedla.
Půdní sucho je výsledkem působení nedostatku srážek a výparu, jehož míra závisí především na teplotě vzduchu. „Obecně v dlouhodobém trendu pozorujeme nárůst teploty vzduchu a rostoucí trend je předpokládán i do budoucnosti různými scénáři změny klimatu,“ doplnil Jan Daňhelka.
Kromě sucha se však nejen obce, ale v řadě případů i firmy musí vypořádat i s dalšími faktory, které jim z hlediska využívání dostatečného množství vody činí problémy. Jsou to například špatně identifikovatelné úniky vody z potrubí, které jsou proto chápány jako největší zdroj ztrát vody, u staršího potrubí se pak jedná o nejpravděpodobnější riziko.
Neustálá kontrola průtoku a spotřeby je proto podle místopředsedy Asociace pro vodu ČR Jiřího Paula klíčovým opatřením proti plýtvání vodou. „Zejména pak v hodinách, kdy by spotřeba měla být minimální nebo nulová, například v noci. Chytré vodoměry v současnosti mají i funkci hlídání nestandardních průtoků,“ zmínil. Hlídání spotřeby přitom může pomoci i v období letních měsíců při minimálních srážkových úhrnech tam, kde je vody nedostatek. Na úrovni obcí se v takových případech často přidává omezení užívání pitné vody pro jiné účely, než je lidská spotřeba. Znamená to zákaz napouštění bazénů, mytí aut či závlahu pitnou vodou.
Na využívání dešťové vody se aktuálně snaží zaměřit i stát pomocí dotačních titulů, obce tak mohou žádat o příspěvek na zadržování dešťové vody a její využívání například pro zalévání parků nebo jiné veřejné zeleně. Podle místopředsedy Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala by se však směrem k využívání dešťové vody prostřednictvím dotací měl stát angažovat ještě více. „V současné době se snižuje možnost participace ze strany občanů, pomoc směrem k nim přitom měla dopad i v pomoci snížení jejich životních nákladů, typicky například právě využitím dešťové vody pro užitkové účely, například na WC či zálivku zahrady,“ uvedl Drahovzal.*
(Zdroj: MEDIA JOURNAL)
Foto archiv/Pixabay
