Cíle Evropské unie v oblasti výroby a dovozu zeleného vodíkového paliva jsou nerealistické a pravděpodobně nebudou splněny, a to navzdory investicím v řádu miliard eur. Ve své zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD). Cílem Evropské komise (EK) je do roku 2030 vyrobit deset milionů tun obnovitelného vodíku a dalších deset milionů tun dovézt. Tyto cíle sice nejsou závazné, jsou ale součástí plánu EU na ukončení závislosti na dovozu energií z Ruska.
Tyto cíle jsou podle EÚD založeny spíše na "politické vůli" než na důkladné analýze. Podle účetního dvora je EU daleko od toho, aby se jí podařilo tyto cíle splnit.
Dalším cílem, který stanovil Brusel, je instalovat do roku 2030 elektrolyzéry na obnovitelný vodík o výkonu 40 gigawattů (GW). Podle EÚD je to myšlenka navržená vodíkovou lobbistickou skupinou. Elektrolyzéry jsou zařízení, která používají elektrickou energii k rozkladu vody na vodík a kyslík procesem zvaným elektrolýza.
Mluvčí Evropské komise uvedl, že EK vzala zprávu na vědomí a uznává, že trh s vodíkem se formuje postupně. "Naše práce ještě zdaleka není u konce. Nyní musíme urychlit zavádění a využívání obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku v Evropě," řekl podle agentury Reuters mluvčí. Přestože EU poskytla na projekty zeleného vodíku 18,8 miliardy eur (476 miliard Kč), do pokročilé fáze rozvoje se dostaly projekty, které do roku 2030 zvýší výrobní kapacitu o méně než pět GW. V rané fázi posuzování jsou rovněž projekty o celkové kapacitě 50 GW.
„Průmyslová politika EU v oblasti obnovitelného vodíku potřebuje kontrolu skutečného stavu,“ uvedl člen EÚD odpovědný za audit Stef Blok. Evropská komise by podle EÚD měla navrhnout cílenější přístup k přidělování finančních prostředků EU a také aktualizovat pravidla podpory vodíkových projektů.
Zelený vodík je považován za důležitý pro splnění závazků EU v oblasti změny klimatu. Při jeho výrobě elektrolyzéry využívají elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, což znamená, že při procesu nevznikají emise oxidu uhličitého. EU na zelený vodík spoléhá při dekarbonizaci průmyslových procesů, jako je výroba oceli a hnojiv.
JiT (Zdroj: Zemědělec)*
První projekty na průmyslovou výrobu zeleného vodíku již vznikají také v Česku. Foto archiv/Solar Global
