Zaměstnanci a zaměstnankyně odstavovaných uhelných elektráren a uhelných dolů by podle Klimatické koalice ekologických a rozvojových organizací a Zeleného kruhu (asociace českých ekologických organizací) měli v případě rychlého útlumu a konce uhlí dostat speciální výsluhové příspěvky, které žádají hornické odbory. Peníze by měl stát získat zvýšením dlouhodobě nízkých poplatků z vytěženého uhlí.
Nevládní organizace prosazují ve vládní Uhelné komisi, aby všechny uhelné elektrárny byly z důvodu potřebného snižování emisí skleníkových plynů odstaveny postupně do roku 2030, úplný konec uhlí i v teplárnách by měl nastat do roku 2035.
Útlum však již probíhá. Vláda rozhodla, že nebude podporovat ztrátový provoz černouhelné těžební firmy OKD déle, než do konce roku 2021 nebo 2022. Hnědouhelná Sokolovská uhelná uvažuje o konci spalování uhlí ve svých dvou velkých elektrárnách a teplárnách možná už také v roce 2022, přestože má zásoby uhlí do roku 2040. Další společnosti (ČEZ, Sev.en Energy či EPH) mohou začít odstavovat uhlí a propouštět pracovníky a pracovnice v návaznosti na doporučení Uhelné komise, ale také v reakci na plánované zvýšení cílů EU pro snížení emisí skleníkových plynů, které zvedne cenu emisní povolenky.
„Obávám se, že první lidé na Sokolovsku a Ostravsku přijdou kvůli útlumu uhlí o práci ještě letos. Nemohou se tedy spoléhat na práci Uhelné komise, která přijde se svými doporučeními nejdříve na konci tohoto roku. Čím dříve začneme řešit, jakým způsobem podpoříme rodiny horníků a zaměstnanců elektráren a jakým způsobem provedeme spravedlivý přechod uhelných regionů k čistějšímu a modernějšímu průmyslu, tím lépe,” upozorňuje Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace.
Horníci a energetici tedy potřebují nastavit podporu pro překonání období po propuštění ihned. V ČR celkově pracuje v těžbě a spalování uhlí 25 tisíc osob, to je 0,5 % ekonomicky aktivních. Propouštění však bude probíhat v regionech s vyšší nezaměstnaností a dalšími sociálními problémy, speciální sociální podpora je navíc adekvátní vzhledem k tomu, že uhlí musí z důvodu potřebné ochrany klimatu končit co nejdříve. Návrh řešení preferovaného odbory navazuje na existující nařízení vlády, které uděluje speciální sociální příspěvek například horníkům odcházejícím z hnědouhelného velkolomu Československé armády. Tento velkolom bude končit v roce 2024 podle rozhodnutí vlády neprolomit ekologické limity těžby v této lokalitě.
Nové nařízení by se podle nevládních organizací mělo vztahovat na všechny zaměstnance a zaměstnankyně pracují na dolech a v elektrárnách, které by v následujících letech končily. Horníci a energetici by měli dostat pomoc, ať už se jejich místa budou rušit na základě růstu ceny emisní povolenky, zvýšení evropských cílů pro ochranu klimatu nebo doporučení Uhelné komise. Na podpoře odcházejících zaměstnanců by se však měly podílet hnědouhelné firmy, jejichž majitelé v minulých letech a desetiletích vydělali desítky miliard na lukrativní těžbě. Proto je potřeba zvýšit poplatky z vytěženého hnědého uhlí z nynějších přibližně 3,5 procent tržní ceny na 10 procent.
„Útlum uhlí je tu a je to dobře, změně klimatu musíme čelit rychle. Všechny uhelné elektrárny by měly skončit do roku 2030, ty nejplýtvavější už nyní. Ale nesmí to odskákat horníci a energetici. Rychlé propuštění – navíc v oblastech jako Mostecko, Chomutovsko, Sokolovsko či Ostravsko a Karvinsko – je problém. Proto by měli lidé z elektráren a dolů dostat speciální sociální příspěvky na překlenutí nejsložitějšího období po propuštění a hledání nového uplatnění či směřování do důchodu. A uhlobaroni by naopak měli platit vyšší těžební poplatky,” vysvětluje Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, člen Uhelné komise za asociaci Zelený kruh.
Zároveň je potřeba masivní podpora státu pro vytváření nových pracovních příležitostí, například v sektoru obnovitelných zdrojů energie, na které lze získat největší podporu z EU. V rámci Zelené dohody pro Evropu mají uhelným regionům přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku usnadnit dva nově vzniklé fondy: Fond spravedlivé transformace, ze kterého bude Česko na obnovu a dekarbonizaci uhelných regionů moci čerpat 14,6 miliard Kč a Modernizační fond, ze kterého Česko může od roku 2021 čerpat až 120 miliard Kč na energetickou transformaci, spočívající zejména v investicích do obnovitelných zdrojů a energetické efektivity.
„Uzavírání dolů často vyvolává obavy z nezaměstnanosti, ale kontext evropského úsilí o dekarbonizaci dává horníkům šanci na spravedlivou transformaci a rozvoj uhelných regionů. Mnoho nových pracovních míst může vzniknout posílením obnovitelných zdrojů a dalších čistých technologií. Je však nutné mnohem lépe a efektivněji čerpat finance, které Evropská unie Česku poskytuje. Prostředky na spravedlivou transformaci horníkům pomůžou jen pokud budou čerpány mnohem efektivněji, než tomu bylo v minulosti v případě Strukturálních fondů, či Fondu soudržnosti, ze kterých uhelné regiony těžily dokonce ještě méně než jiné české regiony,“ varuje Michaela Pixová z Klimatická koalice.
Podle sociologického průzkumu agentury Focus podporuje postupný útlum uhlí 60 % veřejnosti. Ještě silnější podporu má v regionech, kde se těží a převážně spaluje hnědé uhlí. 52 % respondentů z Ústeckého a Karlovarského kraje podporuje konec uhlí do roku 2035.
Velmi podrobné modelování elektrizační soustavy ukázalo, že české uhelné elektrárny lze odstavit do roku 2030. Podobné možnosti naznačují i dosavadní pracovní podklady vytvořené pro Uhelnou komisi.
Red (Zdroj: Klimatická koalice, Zelený kruh, Hnutí DUHA a Greenpeace)
Obrázky:
Horníci a zaměstnanci elektráren potřebují finanční podporu po útlumu těžby uhlí co nejdříve. Foto archiv/ČT24 a Glopolis
