Dekarbonizace teplárenství je nezbytným krokem směrem k udržitelnému vytápění a chlazení v Česku, ale jak ji v českých podmínkách nastavit tak, aby byla nejen ekologická, ale i ekonomicky výhodná a komunitní? Na tuto otázku hledali odpověď účastníci workshopu, který se konal začátkem února v pražské Truhlárně pořádaného pod platformou Chytré město a investor.
Akce spojila zástupce akademické sféry, průmyslu i municipalit, kteří sdíleli zkušenosti z realizace projektů – od dánského Feldingu až po českého Svatého Jana nad Malší. Přinášíme stručný výtah z úvodních prezentací (k dalším informacím z workschopu se na našich webových stránkách ještě vrátíme).
Podle Michaely Valentové z FEL ČVUT transformaci teplárenství ovlivňují tři klíčové trendy: snižování teplot v CZT, decentralizace zdrojů a jejich širší portfolio a propojování se sektorem elektřiny, například poskytováním služeb flexibility.
„Snižování teploty v CZT je možné díky tomu, že máme úspornější a energeticky efektivnější budovy, kde vysoké teploty 90–100 stupňů už nejsou potřeba. Naopak snížení teplot umožňuje vyšší zapojení obnovitelných zdrojů, které pak fungují efektivněji,” uvedla Valentová.
Konkrétním příkladem navázal Filip Tesař ze společnosti sCOP, která nabízí průmyslová tepelná čerpadla a do Česka přináší zkušenosti z Dánska. „V Česku má každá teplárna komín, v Dánsku akumulaci. Je to jeden z hlavních rysů dánských tepláren. U nových instalací tepelných čerpadel pak z 60 % převládají nejjednodušší instalace vzduch/voda a nezřídka se zaměřují na poskytování flexibility a služeb výkonové rovnováhy,” zhodnotil dánský přístup Tesař a dodal, že „čím více diverzifikovaných zdrojů tepla dokážeme využít, tím stabilnější a předvídatelnější ceny dokážeme nabídnout spotřebitelům.”
Jedním z konkrétních projektů, který ukazuje cestu k efektivní dekarbonizaci, je studie proveditelnosti pro CZT v Jiříkově, kterou představili Kamil Novotný a Jakub Maščuch z ČVUT UCEEB. Ve studii zvažovali celkem 15 variant – pro tři velikosti sítě CZT vždy 5 variant zdrojů. Nejlepší poměr investičních a provozních nákladů vychází u varianty kombinující tepelná čerpadla a kogenerační jednotky na zemní plyn.
V Milevsku se zase podařilo snížit náklady na vytápění bytového domu díky kombinaci fotovoltaiky a tepelných čerpadel. „Díky této kombinaci jsme dosáhli 70% soběstačnosti a očekáváme úsporu až 15 milionů korun za 20 let, výše investice na jednu bytovou jednotku přitom činila po odečtení dotace pouze 14 500 Kč,“ uvedl Zbyněk Dvořák ze společnosti Acond a dodal, že k jejich instalacím rovněž přistupují v duchu moderního teplárenství a jsou schopni svým klientům nabízet komplexní služby:
Starostka Růžena Balláková ukázala o poznání starší projekt, byť jeho realizace stále pokračuje. Obec Svatý Jan nad Malší ukazuje, jak lze postupně připojovat na levnější CZT obyvatele obce a využít u toho lokální zdroje. Svatý Jan nad Malší má dnes již i plně modernizovanou kotelnu na dřevní štěpku, a kromě přikládání lze sledovat a ovládat na dálku.
Pro inspirativní projekt geotermálního vytápění nemusíme chodit daleko za hranice, najdeme jej hned ve Vídni. Jak si ale geotermální energie, tedy teplo i chlad země, vede v Česku? Odpovědi přinesl Antonín Tym z České geologické služby a Univerzity Karlovy. „Geotermální energie je v Česku stále opomíjený zdroj, přitom má k dispozici celou plejádu technologií a možností využití. Jen pro představu, celosvětová spotřeba energie odpovídá tepelnému výkonu 19 TW, tepelný výkon země je pak ještě větší – 44 TW.” Jako příklady využití geotermální energie v Česku uvedl budovu ČSOB Radlická v Praze, která disponuje 179 vrty v hloubce 150 metrů a Palác Národní, rovněž v Praze, s 24 vrty v hloubce 120 metrů.
Antonín Tym pracuje i na významném projektu Synergis energetické transformace Ústeckého kraje, jehož cílem je mj. realizovat komplexní soubor pilotních technologií jako je hlubinná geotermální energie, podzemní zásobníky tepla, výroba vodíku a využití dalších obnovitelných zdrojů. Synergis má rovněž poskytnout příležitost pro odborníky z utlumovaného důlního a energetického sektoru.*
JiT (Zdroj: Frank Bold )
Teplárny v Dánsku jsou standardně vybaveny průmyslovými tepelnými čerpadly s akumulací tepla (teplárna zásobuje teplem výrobnu nábytku firmy IKEA Alborh). Foto archiv/sCOP/IKEA
