V oblasti nakládání s rozložitelnými a recyklovatelnými odpady byl konec loňského roku převratný. Podařilo se schválit změnu zákona o odpadech (č. 229/2014 Sb.) a přijmout Plán odpadového hospodářství pro období 2014–2024 (coby nařízení vlády č. 352/2014 Sb.). Cílem těchto legislativních novinek je úplné zastavení skládkování směsného komunálního odpadu a jiných recyklovatelných odpadů od roku 2024.
Stručný obsah článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2015:
Jedním z nástrojů, jak dosáhnout legislativně stanovených cílů, je zavedení povinného třídění biologicky rozložitelných komunálních odpadů pro obce, a to již od tohoto roku. Při zpracování bioodpadů mohou přitom, kromě kompostáren, sehrát významnou roli i komunální a zemědělské bioplynové stanice.
Nový plán odpadového hospodářství snad přispěje k ukončení bezhlavého skládkování a zavážení údolí či vytváření nových kopců. Chceme-li ještě chvilku na Zemi hospodařit, nemůžeme jen dolovat, vyrábět, užívat, spotřebovávat, a následně na skládce ukládat vše, co již nepotřebujeme. Musíme zajistit opětovné využití a koloběh látek a materiálů, protože vše na této planetě má své limity a omezení.
K dosažení strategických cílů plánu odpadového hospodářství mají posloužit připravované programy pro investiční podporu projektů zajišťující předcházení vzniku odpadů, třídění, osvětu a využití odpadů. Přednost má materiálové využití před energetickým. Nejde tedy o zelenou pro spalovny odpadů a je jasně deklarováno, že spalování odpadů nemůže být důvodem k nezavedení tříděného sběru odpadů.
Materiálové využití znamená převážně kompostování a také první kroky v nové „odpadářské“ éře vedou právě tímto směrem. Jde o zajištění odděleného sběru biologického odpadu ze zahrad a z údržby zeleně. Tento rostlinný odpad může celkem jednoduše končit na komunitních kompostárnách či kompostárnách provozovaných jako malé zařízení, může však jít i o velké průmyslové kompostárny.
U větších obcí se ale předpokládá zavedení sběru veškerého rozložitelného odpadu. Takový odpad již nemůže končit na komunitních kompostárnách, protože může obsahovat zbytky jídel a odpady živočišného původu. Přítomnost těchto složek však znamená, že odpad je nutné takzvaně hygienizovat. Toho můžeme docílit tak, že se odpad ohřeje na min. 70 °C a na této teplotě setrvá minimálně jednu hodinu. A právě tento postup je jako stvořený pro bioplynové stanice (BPS). Navíc některé z odpadů je třeba vybalit, dotřídit, rozdrtit a jinak upravovat. Ke všem těmto postupům je třeba dodat energii a ta na BPS neschází. Bioplynové stanice tedy mohou být, a mnohde už i jsou, tou správnou koncovkou pro zpracování odpadů. Zkušenosti z ČR i ze zahraničí to potvrzují.*
Adam Moravec, CZ Biom
Obrázky:
Při zpracování bioodpadů mohou významnou roli sehrát bioplynové stanice. Foto Adam Moravec
Přednost má materiálové využití bioodpadů, což v prvé řadě znamená kompostování. Foto archiv/redakce
Bioplynové stanice produkují i digestát jako hodnotné dusíkaté hnojivo. Foto Adam Moravec
