Státy ze severu Evropy – a Skandinávie zvlášť – byly v šetrném přístupu k životnímu prostředí a efektivním hospodaření vždy na předních místech. To se týká i energetického a ekologicky ohleduplného využití odpadů. S členy Sdružení komunálních služeb ČR jsme se vypravili za praxí do Finska.
Na programu cesty do města Tampere a jeho okolí byla i návštěva zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).
Odpad cennou komoditou
ZEVO společnosti Tammervoima Oy leží asi 12 kilometrů od centra Tampere. Generální ředitel Mika Pekkinen uvedl, že zařízení s koncepcí Waste-to-Energy (WtE), tedy s využitím potenciálu odpadů pro výrobu energie, je na světě přes 2500 (r. 2020). V Evropě jich působí asi 520, v nichž se ročně zhodnotí kolem 100 milionů tun odpadu. Nejvíc ZEVO (126) mají ve Francii (14,4 mil. t). Následuje Německo (96), jemuž patří se 26,8 mil. t zpracovaného odpadu první místo v Evropě. V ČR jsou potom čtyři ZEVO (0,7 mil. t).
Finsko vyprodukuje za rok celkem 130 mil. t odpadu (se 77 % vede těžba a stavebnictví, 14 % zaujímá průmysl). Roční obrat odvětví dosahuje tří miliard eur. Zhruba 3,3 mil. t (2,5 %) tvoří směsný komunální odpad (SKO) s obratem 600 milionů eur. Každý Fin po sobě zanechává stopu v podobě 600 kg SKO ročně.
Země tisíců jezer patří spolu s Německem a severoevropskými státy k lídrům v sofistikovaném nakládání s odpady. Do energie se ve Finsku přemění 56 % SKO, 43 % se recykluje a kompostuje, 1 % končí na skládce (r. 2019). V zemi působí 10 ZEVO (jedno další je ve výstavbě), v nichž se energeticky využije až 1,9 mil. t SKO ročně. Zhruba 10 % tepla (3 TWh) a 1 % elektrické energie (0,9 TWh) ve Finsku pochází právě z této komodity. Pro zajímavost: v ČR skončilo v roce 2019 46 % SKO na skládce, 33 % prošlo recyklací a kompostováním, 16 % se zhodnotilo v ZEVO, u zbylých 4 % chybí data.
Cesta správným směrem
„Na projektu jsme začali pracovat v roce 2010. Výstavba byla zahájená v roce 2013 a přesně za dva roky a deset dnů jsme zahájili provoz. Celková investice činila 111 milionů eur. Rozloha areálu je 3,2 hektaru, z toho je necelý jeden hektar pod střechou. Pracuje tady 19 zaměstnanců. Bunkr na odpad s šestidenní skladovací kapacitou má objem 9500 m3. Ročně se zde vystřídá 20 000 souprav se 170 000 tunami komunálního odpadu od asi půl milionu obyvatel Tampere a okolí, což je asi desetina v rámci Finska. Ročně z odpadu získáme 420 GWh tepelné a 50 GWh elektrické energie,“ vysvětlil Mika Pekkinen a pokračoval:
„Zabýváme se i dalšími činnostmi. Máme uzavřenou skládku se solárními panely. Bioodpad zpracováváme v bioplynové stanici. Z roční produkce 29 000 tun popílku získáme recyklací asi 2500 tun kovů. Zbytek se uplatní ve stavebnictví. Spaliny čistíme polosuchým systémem. Emise máme stále hluboko pod limity. Brzy budeme využívat syntetický metan z uhlíku v dopravě. Tím významně snížíme uhlíkovou stopu.“
Výroba energie z OZE, jejíž potenciál se nachází asi v 50 % SKO, vzrostla v poslední době v Tampere a okolí o víc než 20 % za současného snižování spotřeby plynu. Emise CO2 klesly o 10 %. Nynější produkce ZEVO Tammervoima je ekvivalentem asi 20 % celkové spotřeby paliv na výrobu energie v regionu.
Odpad zhodnocují za nákladovou cenu. Výsledkem je laciné teplo a elektřina pro distributora i obyvatele, k nimž se vrací energie z odpadů. Roční úspora činí díky konceptu WtE 20 milionů eur; přitom poplatky za odpad jsou nejnižší ve Finsku.*
Vyšlo v Energii 21, č. 4/2022
Jan Kroupa, Tampere, Finsko
Foto autor
