Dotace mají motivovat i zakládání krajinných prvků

Ministerstvo zemědělství (MZe) zavádí nové dotace pro zemědělce, které je mají motivovat k zakládání krajinných prvků, střídání plodin a zachování trvalých travních porostů na některých polích. Hlavní novinkou pro letošní rok je, že dotace na ekoplatbu dostanou nyní zemědělci, kteří založí nový krajinný prvek, jako je například mez, stromořadí nebo mokřad.

Peníze jsou náhradou za to, že půda s krajinným prvkem zůstává ležet ladem, a zemědělec z ní tedy nemá zisk. Informoval o tom tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Podle Bílého zemědělci získají příspěvek také údržbu krajinného prvku, tedy za to, že z něj odstraní invazivní rostliny, posečou ho, či odklidí skládku.

Celkový příspěvek ve formě zvýhodněné sazby na výměru nově založeného krajinného prvku nebo platbu za jeho údržbu dosáhne ročně téměř 200 milionů korun, sdělilo Ministerstvo zemědělství s tím, že novinky obsahuje nařízení k přímým platbám a nařízení k podmíněnosti. Tyto dokumenty stanovují podmínky pro vyplácení hlavních zemědělských dotací. Materiály nedávno projednala vláda.

Zlepšíme péči o krajinu a životní prostředí

„Novými dotacemi, které poskytneme zemědělcům, reagujeme na evropské předpisy, podle nichž musí být v letošním roce zavedeny nové prvky podmíněnosti. Zároveň tím zlepšíme péči o krajinu a životní prostředí a podpoříme druhovou pestrost v naší přírodě,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Nařízení vlády k přímým platbám upravuje podmínky, podle kterých se každoročně vyplácí zemědělcům přes 20 miliard korun. Peníze pocházejí z unijních zdrojů. Přímé platby se skládají zejména ze základní podpory příjmu pro udržitelnost, redistributivní platby, ekoplatby a také dotace citlivým sektorům.

Podpora pásového střídání plodin by pak měla zemědělce motivovat k využívání moderních postupů hospodaření, které kombinují výhody precizního zemědělství se zajištěním účinnější protierozní ochrany. Tyto postupy například přispějí k rozčlenění velkých zemědělských pozemků do menších parcel, zabraňují vzniku eroze a napomáhají vodnímu režimu v zemědělské krajině. Na podporu pásového střídání plodin je vyhrazeno každoročně přibližně 20 milionů korun.

Nařízení vlády také upravuje podmínky pro neprodukční plochy (pozemky, ze kterých neplyne zemědělci žádný zisk). Žadatelé musí pro získání základní celofaremní ekoplatby vyčlenit alespoň pět procent výměry svých polí jako úhor, krajinné prvky, ochranné pásy, plochy s meziplodinami či dusík vázajícími plodinami. Je také možné tyto plochy různě kombinovat, s výjimkou meziplodin, které mohou být vysety maximálně na 60 procent všech neprodukčních pozemků.

Více ochránit půdy bohaté na uhlík 

Cílem nově zaváděného DZES 2 (standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy) je ochránit půdy bohaté na uhlík. Při hospodaření na těchto půdách a trvalých travních porostech budou platit zvláštní podmínky. Trvalé travní porosty bude zakázáno přeměnit na jinou zemědělskou kulturu. Na orné půdě bohaté na uhlík začne platit zákaz orby, což se v ČR týká přibližně 12 tisíc hektarů orné půdy. „Nařízení zatím neobsahuje změny v DZES 5, které upravují způsob kontrol mírně erozně ohrožených ploch na základě tzv. Monitoringu eroze. V současné době Ministerstvo zemědělství vyjednává s Evropskou komisí, výsledné nastavení pak zajistí prostřednictvím další novely nařízení vlády k podmíněnosti,“ sdělil Bílý.

V obou nařízeních Ministerstvo zemědělství upravilo podmínky pro poskytování dotací, aby byly srozumitelnější a vůči žadatelům vstřícnější. Například sjednotilo kontrolní termíny u ekoplatby a zjednodušilo systém sankcí.

JiT (Zdroj: Zemědělec)

Zemědělci získají příspěvek také údržbu krajinného prvku. Foto JiT