Spalování dřevní štěpky, slámy nebo sena může uspořit náklady při vytápění zemědělských objektů až ve výši statisíců, u větších objektů dokonce v řádu milionů korun ročně. Za předpokladu dostatečných skladovacích kapacit je biomasa velmi dostupné palivo. Kromě samotných nákladů odpadají při samovýrobě paliva také daně, paušální platby apod. Zajímavá je také nezávislost na externích dodavatelích.
Řada zemědělců je vlastníky lesů a spalování biomasy tak představuje zajímavou možnost, jak smysluplně využít dřevo zejména v situaci, kdy je ho nadbytek v důsledku sucha, kůrovce nebo jiné kalamity. Zemědělci také často disponují prostory, kde mohou např. kůrovcové dřevo pro pozdější štěpkování skladovat.
Provozní podpora tepla
Zájemci o vytápění biomasou včetně zemědělců mohou dosáhnout na investiční dotaci na kotle a další vybavení, mohou ji zkombinovat s provozní podporou tepla z pevné biomasy ve formě zeleného bonusu na teplo ve výši 54 Kč/GJ. Provozní podpora se v případě dřevní štěpky, respektive lesních těžebních zbytků, týká pouze spalování nehroubí, dřeva do průměru 7 cm.
Biomasa může zajistit levné teplo pro odchovy drůbeže, ubytovací kapacity, dílny a další provozy. V Česku je mnoho výtopen na biomasu provozovaných zemědělci. Pěkným příkladem využití biomasy v zemědělském podniku je Penzion Keply, který provozuje ekofarma Bílek v srdci Šumavy. Vytápění ubytovacího zařízení zajišťuje kotel vyrobený ve firmě Step Trutnov, topící slámou a senem, které si sami sklidí. Ve Dvoře Čihovice, farmě, která hospodaří na Vltavotýnsku, kotel na biomasu zase spaluje dřevní štěpku a odpady z místní truhlárny.
Vytápění biomasou
Vytápění dřevní štěpkou, senem nebo slámou je po volbě vhodného kotle poměrně jednoduché. Kotle jsou obvykle vybaveny akumulační nádobou a vytápění je tak nezávislé na době, kdy se teplo spotřebovává. I když kotel nehoří, může být objekt vytápěn připravenou horkou vodou z akumulační nádoby. Naopak v době, kdy je obsluha na pracovišti a může každé tři hodiny přikládat do kotle, lze „natopit“ nádobu na jeden či dva dny dopředu. U menších kotlů se přikládá sláma nebo seno přímo do kotle pomocí čelního nakladače. Větší kotle lze vybavit automatickým podavačem balíků. Balíky slámy nebo sena lze připravit na den či dva dopředu a automat se o přikládání postará. Podobně bezproblémové je vytápění dřevní štěpkou.
Dotace na výstavbu výtopen
Zájemci nejen z řad zemědělských podniků mohou až do konce března 2020 podávat žádosti o podporu výstavby a rekonstrukce výtopen na biomasu v páté výzvě programu podpory Obnovitelných zdrojů energie z OPPIK. Žadatelé mohou získat až 80% dotaci do výše 50 milionů korun. Samotná výstavba nebo rekonstrukce výtopny musí být dokončena do března 2023.*
Jan Habart, CZ Biom (Zdroj: Týdeník Zemědělec)
Foto archiv/Pixabay