Dovozy zvyšují uhlíkovou stopu

„Stále se mluví o tom, jak zemědělská výroba negativně působí na životní prostředí, zejména produkcí skleníkových plynů, mj. rovněž i oxidu uhlíku. Málokdy se však zabýváme tím, jak se na tomto problému podílí doprava potravin v rámci celého světa. Proto jsme požádali společnost Fair Venture, aby nám vypracovala studii, která by to zohlednila. Výsledky jsou více než výmluvné,“ uvedl na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Společnost Fair Venture se zaměřila na čtyři komodity, a to jablka, cibuli, drůbeží a vepřové maso, tedy produkty, které jsme schopni v dostatečném množství vyrábět v našich podmínkách. „Při tomto průzkumu jsme se u vyjmenovaných potravin zaměřili na dopravu a vzdálenosti ze země původu_, následně jsme spočítali uhlíkovou stopu a porovnali s tím, kdyby se tyto potraviny dělaly u nás doma,“ vysvětlil Jan Baláč ze společnosti Fair Venture. „Vyšlo nám, že pouze jen u těchto čtyř komodit souhrnné emise za loňský rok během dovozu činily až 131 tisíc tun CO_2, a to při tak zvané náročné dopravě, do které jsme zahrnuli leteckou a menší nákladní auta. V porovnání s lokální výrobou těchto potravin to bylo zhruba o 103,6 tisíce tun CO₂ více. V souhrnu to je až 4,8krát více a odpovídá to uhlíkové stopě, kterou za rok vyprodukuje město s 15 tisíci obyvateli.“ Společnost vzala do úvahy také šetrnější způsob dopravy, do kterého zanesla lodní přepravu a transport velkými kamiony. V tomto případě by dovoz byl oproti domácí produkci asi o 18 tisíc tun náročnější na CO₂, což je v tomto případě zhruba 3,1násobek.

Výsledky u jednotlivých produktů

Co se týká jednotlivých produktů, hlavními dovozci jablek k nám je Polsko, Slovensko, Maďarsko a Itálie, mezi státy, odkud se k nám importuje toto ovoce, jsou ale i Nový Zéland a Chile. Například jablka dovezená z Nového Zélandu letecky v kombinaci s menšími nákladními auty mají uhlíkovou stopu až 386násobnou oproti lokálně pěstovaným jablkům, z Chile to je až 260násobnou. Transport jablek z uvedených zemí šetrnějšími prostředky, tedy lodí v kombinaci s kamionovou dopravou, vytváří 15 až 21násobek emisí CO₂ než doprava lokálních jablek v rámci ČR. 

„Dovezeme-li roční objem jablek lodní dopravou nebo větším kamionem, způsobí to jen na dopravě takové emise CO₂, jako kdybychom nechali běžet osobní automobil na volnoběh po dobu 136 let, pokud bychom využili uhlíkově náročnější dopravu odpovídá to množství CO₂, které by vyprodukoval automobil na volnoběh po dobu 898 let,“ vypočítal Jan Baláč.

V případě dovozu cibule, nejvíce oxidu uhlíku se vytváří při importu z Itálie, a to až 5,2násobek emisí, které by měla pouze česká cibule. V případě Nizozemska je to 3,6násobek a sousedního Polska až 2,6násobně více emisí CO₂.

U dovozu vepřového do Česka v roce 2023 významný podíl masa byl hlavně ze Španělska, Belgie, Nizozemí nebo Polska. Jen ze Španělska jsme v roce 2023 dovezli 26 % celkového objemu importovaného vepřového, přitom doprava z této země zanechává až 9násobnou uhlíkovou stopu, než by byla při využití stejného objemu od lokálních chovatelů. „A kdybychom nedovezli vůbec žádné vepřové maso, došlo by jen na dopravě k úspoře emisí ve výši okolo 40 tisíc tun CO₂ ročně,“ zdůraznil Jan Baláč.

Převážná většina dovezeného drůbežího masa pochází ze sousedního Polska, loni to bylo až 61 %, kromě toho významné dovozy jsou také z Maďarska a Brazílie. „Zvláště z této země je pochopitelně vypočítaná uhlíková stopa u drůbežího enormní, a to až o 202krát vyšší v případě náročné dopravy a až 12násobně vyšší než v případě šetrnější lodní a kamionové dopravy. A pokud bychom si odpustili drůbeží z dovozu úplně, šlo by o hypotetickou roční úsporu až 50 tisíc tun CO₂,“ doplnil Jan Baláč.

Nezbytná je podpora tuzemských výrobců

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha potvrdil, že jde o propočty, nikoli skutečná čísla, přesto mají vypovídající hodnotu. „Pokud si proto uvědomíme, že Česko každý rok doveze tisíce, možná desetitisíce různých druhů potravin, z nichž se řada, možná i většina dá u nás vyrobit, jsou tyto údaje alarmující,“ dodal. „Je z toho zřejmé, že pokud bychom vytvořili takové podmínky, aby zemědělci měli šanci dodat na trh dostatek potravin, dosáhli bychom úspory CO₂, která by šla určitě do milionů tun. Každý z nás přitom tomu může přispět, a to tím, když bude v obchodech žádat potraviny od domácích producentů.“

Zatímco v celkovém zahraničním obchodu je naše republika v přebytku, v případě potravin tomu tak ani zdaleka není. V roce 2023 záporné saldo u nich činilo asi 38 miliard korun, letos to vypadá, že dosáhne hranice 40 miliard korun. „I z toho je patrné, že máme prostor pro zvýšení domácí produkce potravin, že máme velkou šanci, abychom se stali soběstačnější a rovněž ekologicky odpovědněji,“ řekl na závěr Martin Pýcha. „K tomu je ale nezbytná podpora domácí výroby a zpracování ze strany vlády, investic do ekologického zemědělství a rovněž osvěta mezi spotřebiteli. Náš svaz proto vyzývá všechny zainteresované strany, vládu, potravináře, obchodní řetězce, ale také spotřebitele, aby dali přednost lokální produkci potravin a snížili tak naši závislost na dovozech. Vyřešil by se tím problém nejen českých zemědělců, kteří by měli zaručený odbyt kvalitních potravin, ale také bychom chránili planetu před negativními vlivy na životní prostředí, a to snížením uhlíkové stopy,“ uzavřel.

Ma (Zdroj: Zemědělec)

Hhlavními dovozci jablek k nám je Polsko, Slovensko, Maďarsko a Itálie. Foto archiv/E15