Poslanecká sněmovna ve druhém čtení projednala novelu energetického zákona, známou jako lex OZE III. Podle Unie komunitní energetiky (UKEN) by řada předložených pozměňovacích návrhů posílila výhodnost sdílení elektřiny pro spotřebitele a ochranu sdílejících zákazníků. Důležité také je, že byly předloženy návrhy i pro narovnání podmínek pro úpravu odběrných míst při instalaci průběhového měření a urychlení zavedení ekonomické metody sdílení elektřiny.
Druhé čtení začalo již ve čtvrtek, protože ale poslanci předložili více než 50 pozměňovacích návrhů, skončilo až dnes. Řada návrhů má však potenciál komunitní energetiku podpořit a zkvalitnit její právní úpravu.
„Předložené pozměňovací návrhy odstraňují podstatnou část nedostatků, na které Unie komunitní energetiky dlouhodobě upozorňuje. Umožňují například sdílení elektřiny ze samostatně připojených baterií, posilují ochranu sdílejících před případnou diskriminací ze strany obchodníků a otevírají cestu ke sdílení elektřiny ve více skupinách. To jsou součásti tzv. komplexního pozměňovacího návrhu, které již obdržely kladné stanovisko Hospodářského výboru,” shrnuje Eliška Beranová, právnička UKEN a Frank Bold.
|
Navržená úprava pro ochranu sdílejících zákazníků Posílení ochrany zájemců o sdílení se vztahuje k zákazu obchodníků s elektřinou omezovat výrobce i zákazníky v právu sdílet elektřinu. Zákazem sdílet elektřinu nesmí obchodník podmiňovat ani uzavření smlouvy o výkupu. Může však nabízet speciální produkty pro osoby zapojené do sdílení elektřiny. Někteří obchodníci se proto mohou rozhodnout nabízet dva typy smluv o výkupu – jedny pro sdílející a druhé pro výrobce, kteří o sdílení zájem nemají. Nesmí však dojít k situaci, kdy obchodník nabízí pouze jeden typ smlouvy o výkupu, který sdílení zakazuje. Pokud pak jde o odlišné ceníky pro sdílející a nesdílející zákazníky, obchodníci k nim mohou přistoupit pouze za předpokladu, že k nim bude existovat spravedlivý důvod. Ten by podle důvodové zprávy zejména v počátečních letech sdílení neměl existovat, neboť sdílejících domácností jsou zatím pouze nízké tisíce a náklady obchodníků s elektřinou tím nejsou významně ovlivněny. Aplikace ustanovení však bude v praxi záležet především na výkladu Energetického regulačního úřadu (ERÚ). |
Ostatní pozměňovací návrhy – zavedení stejných podmínek pro úpravu odběrných míst před instalací průběhového měření a ekonomicky výhodnější hybridní metody sdílení elektřiny – kladné stanovisko zatím nemají, Hospodářský výbor je bude teprve projednávat.
Velmi vítáme i narovnání podmínek pro úpravu odběrných míst před instalací průběhového měření pro sdílející, kdy provozovatelé distribučních soustav nemohou stanovit přísnější požadavky, než pokud instalují průběhové měření z jiného důvodů, např. u odběrných míst se spotřebou nad 6 MWh ročně,“ doplňuje Beranová.
V loňském roce při projednávání lex OZE II Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Energetický regulační úřad (ERÚ) přislíbily, že od 1. 7. 2026 začne fungovat efektivnější (hybridní) metoda sdílení elektřiny. Její zavedení však mělo záviset na plném zprovozněním Elektroenergetického datového centra (EDC), které mělo být spuštěno rovněž k 1. 7. 2026.
Jeden z předložených pozměňovacích návrhů ale termín spuštění plné verze EDC posouvá až na 1. 12. 2027. Za takové situace by už bylo nepřípustné, aby byla hybridní metoda sdílení navázána až na plné spuštění EDC.
„V kontextu možného odložení plně funkčního EDC až na prosinec 2027 je návrh na zavedení hybridní metody sdílení elektřiny v co nejkratším termínu zcela zásadní pro rozvoj komunitní energetiky. Čím více elektřiny si sdílející rozdělí, tím výhodnější to pro ně je. Metodu sdílení určuje v podstatě matematický model, který lze upravit i ve stávajícím systému. Víme to i díky předchozím jednání s EDC a ERÚ,” říká Martin Krupa, jednatel ECM System Solutions.
|
Hybridní vs. statická metoda sdílení elektřiny Sdílení elektřiny je u skupiny nad 50 předávacích míst možné pouze prostřednictvím statické metody. Jedná se způsob výpočtu, který znamená, že se v 15minutovém intervalu odběrným místům přiřadí předem stanovený fixní podíl (procento) z aktuální výroby. Neumí tedy zohlednit, že spotřebitelé mívají v různou denní dobu odlišnou spotřebu a velká část elektřiny tak zůstává nenasdílena. Výrobce ji pak musí levně nebo i za zápornou cenu prodat obchodníkovi, který ji ale s přirážkou prodá ostatním sdílejícím. Může to ale fungovat i jinak. Výpočet může zohledňovat i aktuální spotřebu každého účastníka sdílení, kdy se elektřina přidělí tomu, kdo právě spotřebovává. Odborně se tomu říká dynamická metoda sdílené. Pro zajištění spravedlivého rozdělování elektřiny je ale vhodné obě metody kombinovat. Vzniká tak hybridní metoda, která zajišťuje, že všichni sdílející nejprve dostanou svůj fixní podíl elektřiny, ale případný přebytek výroby je možné rozdělovat ještě dál dle aktuální spotřeby všech účastníků sdílení. Hybridní metodou je tak možné nasdílet o 20–50 % více elektřiny, což má zásadní vliv na ekonomickou výhodnost energetických společenství a snížení účtů za elektřinu. |
Nyní následuje opětovné projednání v Hospodářském výboru. Třetí čtení v Poslanecké sněmovně, kde se bude o pozměňovacích návrzích hlasovat, může proběhnout již na schůzi od 19. 11. 2024. Novela představuje díky zavedení akumulace a agregace flexibility zásadní posun v modernizaci české energetiky. Pokud se novela schválí do konce roku 2024, umožní akumulaci již od 1. 7. 2025. Samotná agregace flexibility by však měla kvůli pozměňovacímu návrhu odloženou účinnost až od 1. 12. 2027 (podle předchozího návrhu to mělo být 1. 8. 2026).
Jak funguje agregace flexibility
Flexibilita představuje schopnost změnit svůj předpokládaný výkon nebo spotřebu v odběrném místě a využít ho pro vyrovnávání výkyvů v síti. Flexibilita vzniká ve chvíli, kdy se sníží odběr např. spotřebiče oproti jeho předpokládané spotřebě (diagramu). Rozdíl mezi skutečnou a předpokládanou spotřebou se označuje právě jako flexibilita. Obdobně funguje flexibilita i na straně výroby nebo bateriových úložišť. Agregace pak představuje hromadné řízení a správu flexibility.
JiT (Zdroj: UKEN)
Příklad komunitní energetiky: Mikroelektrárna Wave v Mikolajicích zásobuje teplem a elektřinou hned tři obecní budovy. Foto archiv/UCEEB ČVUT Praha
