Na základě rozhodnutí Evropské komise, které obsahovalo konstatování, že Česká republika nemá zaveden mechanismus kontroly možné kumulace státní podpory, se ČR zavázala zavést přezkumný systém. Na počátku tohoto roku Ministerstvo průmyslu a obchodu započalo s rozesíláním dotazníků vlastníkům fotovoltaických elektráren, aby zjistilo jejich příjmy a výši státní podpory.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2018.
V rozhodnutí Evropské komise publikovaném dne 23. ledna 20173, týkajícím se slučitelnosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s vnitřním trhem Evropské unie, je obsažen závazek pro Českou republiku na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory. Mezi závazky k prevenci překompenzace podpory patří např. poskytování pouze provozní podpory bez dalších provozních podpor.
Za účelem posuzování překompenzace podpory se využívají různá kritéria, např. hodnota vnitřního výnosového procenta či patnáctiletá doba návratnosti investice při zohlednění přiměřené návratnosti kapitálu odpovídající výnosu z nízkorizikových investic. Za přiměřený přípustný rozsah návratnosti se považuje 6,3–10,6 %. Podle Evropské komise je rozmezí vnitřního výnosového procenta přiměřené a v souladu s vnitřním trhem Evropské unie, pokud se týká nastavení státní podpory do energie z obnovitelných zdrojů ve vztahu k vnitřnímu výnosovému procentu dosaženému v uvedené výši, avšak chybí mechanismus, který by českým státním orgánům umožňoval kontrolovat, zda v praxi u některých fotovoltaických elektráren nedochází ke kumulaci různých druhů podpory vedoucí k překompenzaci, jakož i možnost upravovat výši budoucí podpory či přijímat opatření k odstranění a nápravě v těch případech, kdy již k překompenzaci došlo.1
Překompenzací se rozumí nabytí výnosů v takové celkové výši, která by vyústila v návratnost investic překračující přípustnou výši hodnoty vnitřního výnosového procenta investic; jeho maximální hodnota by měla být pro palivové zdroje 16,6 % a pro nepalivové zdroje 8,4 % (tyto hodnoty by se měly aplikovat pro všechny zdroje bez rozlišení data uvedení do provozu).
Česká republika se tedy zavázala zavést přezkumný systém, který umožní státním orgánům snížit výši budoucí podpory či zkrátit dobu vyplácení podpory, hrozí-li při stávajícím nastavení překompenzace, případně pokud k překompenzaci již došlo, odčerpat část vyplacené podpory zpět.2
Ministerstvo průmyslu a obchodu se z uvedených důvodů rozhodlo rozesílat dotazníky, ze kterých by zjistilo, které fotovoltaické elektrárny bude kontrolovat formálně. Nejprve se zaměří na fotovoltaické elektrárny, které byly do provozu uvedeny od roku 2006 do roku 2008, aby splnilo termín stanovený Komisí (únor 2019). Jinak má být kontrola přiměřenosti provedena do deseti let po uvedení zařízení do provozu.
Dotazníky nejsou formálním postupem. Přezkumný systém podle rozhodnutí Komise dosud není upraven právními předpisy; aby bylo možné provádět formální kontroly a ukládat potřebná opatření, musí být zaveden do českého práva.2
Kontrolovat by se mělo 10,79 % zdrojů, které čerpají podporu, neboť tento počet čerpal v roce 2015 téměř 90 % z celkově vyplacené podpory. Jen 2,3 % z celkového počtu všech zdrojů čerpajících podporu by mělo být zařazeno do individuální kontroly.1
Následkem Rozhodnutí Evropské komise však budou kontrolovány jen ty fotovoltaické elektrárny, u kterých se zjistí kumulace provozní a investiční podpory, nikoli však zdroje čerpající podporu do maximální výše „de minimis“ stanovené v nařízení Komise č. 1407/2013 o uplatnění článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, což pro jeden podnik činí 200 tisíc euro za tři roky (přibližně 5,38 mil. Kč za tři roky nebo 1,79 mil. Kč ročních příjmů z podpory). K přesnému vymezení jednotlivých zdrojů a subjektů čerpajících podporu pod hranicí „de minimis“ se budou získávat data a informace z centrálního registru této podpory.1
JUDr. Helena Doležalová, Ph.D.
Obrázky:
Ministerstvo průmyslu a obchodu rozesílá vlastníkům fotovoltaických elektráren dotazníky. Foto Jan Kroupa
Rozhodnutí o slučitelnosti podpory se týkají například i malých vodních elektráren. Foto Jiří Trnavský
