Evropská komise vyzdvihla roli energetické efektivity, vyzvala k plné implementaci stávajících směrnic do roku 2020 a navrhla evropský cíl pro zvýšení energetické efektivity do roku 2030 o 30 procent. Vláda ČR zatím jakýkoliv cíl pro energetickou efektivitu odmítá. Aliance Šance pro budovy podporuje výzvu třinácti významných firem z oboru, které po české vládě požadují přehodnocení jejího postoje.
Celkem třináct českých firem odeslalo 10. července 2014 vládě ČR dopis, v němž žádají přijetí závazného cíle pro energetickou efektivitu v rámci takzvaného klimaticko-energetického balíčku do roku 2030, který se nyní projednává na půdě EU. O cílech by se definitivně mělo rozhodnout na podzim tohoto roku, zřejmě až pod patronací nového složení komise. K závaznému cíli se nyní hlásí například Německo, Dánsko, Belgie, Irsko, Řecko, Portugalsko, Lucembursko. Francie o připojení k této pozici aktuálně jedná. Proti je například Velká Británie či Polsko, dosud i Česko.
„Dlouhodobý cíl pro energetickou efektivitu vytvoří předvídatelné podnikatelské prostředí a tím povzbudí české stavebnictví. Energeticky úsporné stavebnictví přitom podle našich propočtů vytvoří zhruba 35 tisíc pracovních míst a přinese jedno procento k růstu českého HDP ročně. Po roce 2020 pak tato opatření uspoří odběratelům, tedy domácnostem, firmám a institucím, minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie,“ uvedl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.
Šance pro budovy se tak připojuje k aktivitě svých třinácti členských firem, které na začátku července vyzvaly vládu, aby svůj odmítavý postoj přehodnotila. Firmy s ročním obratem přes 40 miliard korun a zaměstnávající přes 10 tisíc lidí vládu žádají o podporu závazného cíle. Hlavním důvodem je vytvoření stabilního a předvídatelného podnikatelského prostředí.
Vláda se k výzvě firem zatím nevyjádřila, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza však pro Lidové noviny na začátku července uvedl, že Česko hodlá počkat právě až návrh Evropské komise. „Tato vláda je k energetické efektivitě velmi vstřícná. Jenže ta další být nemusí a stavebnictví potřebuje dlouhodobou jistotu. Proto jsme rádi, že jsou vládní představitelé ještě ochotni jednat o přehodnocení postoje k cílům 2030,“ dodal Holub, podle kterého je zamítavé stanovisko k závaznému cíli dědictvím minulých vlád a není podloženo žádnou ekonomickou studií či racionální úvahou. Výhodnost energetických úspor, zejména v budovách, byla naopak mnohokrát prokázána.
Podle Šance pro budovy se vláda nemusí v případě investic do energetické efektivity obávat ani podobného scénáře, který nastal v případě obnovitelných zdrojů energie (OZE). „V případě OZE vláda v podstatě zajistila do budoucna majitelům solárních elektráren stabilní příjem v podobě výkupních cen elektřiny. V případě energetické efektivity se ale jedná o jednorázové investice na začátku, které už v budoucnu budou jen spořit. Vymknutí se kontrole s dlouhodobými negativními následky tak nehrozí, “ vysvětluje Holub.
Evropskou komisí navržených 30 procent je na spodní hranici intervalu 30 až 40 procent, který podle vlastních materiálů komise znamená největší čisté přínosy pro EU.*
Red (Zdroj: Šance pro budovy)
Informace je převzata z časopisu Energie 21 č. 4/2014
