Ekonomická prognóza efektivního hospodaření s digestátem

Digestát obsahuje značné množství živin a zdrojů strukturálního uhlíku. Je proto důležité, aby se cyklus těchto živin po anaerobní digesci v procesu bioplynové stanice také uzavřel. Optimální cestou, jak tyto živiny navrátit do půdního ekosystému, jsou technologie finální úpravy digestátu až do formy hnojiv. Cílem tedy je, aby příprava a aplikace digestátu byla jak ekonomicky efektivní, tak ekologická.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2025.

Správná aplikace digestátu, respektive jeho separovaných složek, separátu (ve formě kompostů, pevných hnojiv, popř. peletovaných hnojiv) a fugátu (pro závlahu, zkrápění kompostů, popř. k získávání kapalných hnojiv pomocí evaporace, stripování apod.), má významný environmentální dopad, a to nejen z pohledu efektivního využití živin v půdě pro rostliny, ale především při úspoře nákladů, materiálů, vody a pohonných hmot při jejich aplikaci.

Jako podklad pro rozhodování v zemědělské praxi zpracovali odborníci z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. (Ing. Ondřej Holubík, Ph.D., Ing. Renata Placatová, Ph.D.) a CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu (Ing. Julie Dajčl, Ing. Adam Moravec, Ing. Jan Habart Ph.D.) ekonomickou analýzu různých LCA scénářů využití digestátu. Na základě analýzy pak připravili certifikovanou metodiku „Ekonomická prognóza efektivního a environmentálně příznivého hospodaření s digestátem v ČR.“

Ekonomická analýza LCA

V rámci posuzování vlivu na životní cyklus produktů (LCA) došlo k vyhodnocení a porovnání dopadů funkční jednotky 200 kg aplikovaného dusíku (N) na 1 hektar půdy. Jednotlivé vlivy byly sledovány v dílčích kategoriích (acidifikace, úbytek zdrojů surovin, úbytek ozonu, emise pevných částic, využití vody a změny klimatu). Výsledné zpracování environmentálního důsledku porovnávaných scénářů váhově hodnotí vlivy jednotlivých managementů úpravy digestátu na životní prostředí.

Výběr oblastí pro ekonomické srovnání

- Skladování digestátu: Zde je možné vyjít z investiční náročnosti ve výši 1 mil. Kč na tisíc m³ skladovacího objemu. Při životnosti nádrže 20 let je tedy prostý investiční náklad na m³ skladovaného digestátu 50 Kč za předpokladu, že během jednoho roku dojde k jednomu cyklu naplnění a vyprázdnění. Kromě investičních nákladů jsou zde také náklady na opravu a obměnu techniky čerpání a míchání. Tento náklad může představovat 30 Kč/m³ uskladněného digestátu. Spotřeba elektřiny na míchání a čerpání pak činí 15 Kč/m³ digestátu a osobní náklady člověka zajišťující provozní náležitosti a údržbu 9 Kč/m³. Celkem náklady na skladování digestátu představují 104 Kč/m³. Tomu odpovídá i běžná sazba externí služby skladování, která se pohybuje mezi 150 a 200 Kč/m³.

- Náklady na rozvoz a aplikaci: Zde se aplikace digestátu nebo kompostu ve službách většinou účtuje v ceně 50 Kč/t. Cenu ovlivňuje dávka hnojiva na ha. Cena odpovídá plné dávce na ha tedy 30 t digestátu a více. Doprava pak je účtována jako tunokilometr ve ceně 2 Kč/t/km.

Závěr ekonomické analýzy

Přestože využití digestátu vyžaduje vysoké investiční náklady na inovativní technologie pro úpravu digestátu, věříme, že nejen závěry této studie, ale především úspory nákladů spojené s budováním skladovacích kapacit a snížením spotřeby pohonných hmot pro zemědělskou techniku budou dostatečnou motivací pro provozovatele BPS k realizaci těchto opatření.*

JiT (Zdroj: Energie 21)

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2025.

Aplikace digestátu s okamžitým zapravením do půdy pomocí nosiče Claas Xerion 4000. Foto archiv/CZ Biom