Rostoucí význam biomasy jako zdroje energie je dán snahou využít všechny dostupné zdroje. Obvykle jde o domácí zdroje, takže produkce a zpracování vytváří nové pracovní příležitosti a podporuje rozvoj podnikání. Spalování biomasy, pokud je náhradou za fosilní paliva, přispívá ke snižování produkce skleníkových plynů.

Uvádí se,  že spalování biomasy je z hlediska emisí oxidu uhličitého neutrální, neboť množství produkovaného oxidu uhličitého je srovnatelné s množstvím, spotřebovaným rostlinami při jejich růstu (fotosyntéza).

Porovnáním emisí jednotlivých škodlivin při spalování tuhých fosilních paliv (černé a hnědé uhlí) a biomasy (dřevních pelet) v kotlích lze nalézt rozborem dat získaných z různých experimentů či komerčních měření emisí.

Z výsledků provedených měření lze vyčíst, že spalování biomasy ne vždy znamená přímé snížení množství produkovaných škodlivých emisí. Důležitým faktorem je především způsob vedení spalování, který je dán způsobem přivádění paliva, laicky řečeno přikládáním. Z toho vyplývají pro uživatele kotlů na biomasu i různá praktická doporučení.

Současně se potvrdilo, že instalace jakéhokoliv moderního systému vytápění nemůže přinést dostatečný efekt bez racionálních opatření na straně spotřeby tepla.

Celý článek je otištěn v čísle 1/09 časopisu Energie 21.

Autor: Ing. Jan Koloničný, Ph.D., VŠB-TU, Výzkumné energetické centrum,  jan.kolonicny@vsb.cz

Měří se emisní faktory CO, CO2, emise těžkých kovů, polychlorované dibenzo-p-dioxiny/dibenzofurany (PCDD/PCDF) a polyaromatické uhlovodíky a polychlorované bifenyly (PAU a PCB).