Nejúčinnější cestou ke snižování emisí jsou energetické úspory v budovách a výroba energie z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 mohou tato klimatická opatření přinést zejména malým a středním firmám zakázky v hodnotě 900 miliard korun a až 80 tisíc pracovních míst. Vyplývá to z výpočtů sdružení Šance pro budovy a Komory OZE.
Na ochranu klimatu má v období 2021–2027 směřovat téměř třetina evropského rozpočtu. Peníze mohou evropské země čerpat skrze „klasické fondy“, na které jsou zvyklé i české regiony. Nově ale letos přibyl zmíněný fond obnovy a také Fond spravedlivé transformace sloužící hlavně uhelným regionům. Přímo na snižování emisí jsou navíc určeny příjmy z prodeje emisních povolenek nebo nový Modernizační fond, který Česku přinese nejméně 150 miliard korun.
O tom, jak se na příliv evropských financí nejlépe připravit, jednaly sdružení Šance pro budovy a Komora OZE s náměstky ministerstva průmyslu a životního prostředí a zástupci ministerstva pro místní rozvoj. Kulatý stůl, jehož se účastnili i zástupci samospráv, průmyslových svazů nebo neziskových organizací, pořádal odborný server o evropských záležitostech Euractiv.cz.
Česká vláda hledá cesty, jak pomocí evropských peněz podpořit národní hospodářství zasažené pandemií Covid-19. Počínaje letoškem začne do Česka z rozpočtu EU a krizového fondu obnovy postupně proudit 964 miliard korun. „Prostředky v celkovém objemu rovnajícím se třem čtvrtinám státního rozpočtu dostane Česko během následujících sedmi let k dispozici především na klimatická opatření a digitalizaci coby nejlepší nástroje obnovy a modernizace ekonomiky,“ vysvětluje předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
„Nejúčinnější cestou, jak evropské peníze využít a snížit emise, je podpořit energetické úspory a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. To by Česku pomohlo z větší části splnit i dohodnutý evropský cíl na snížení emisí o 55 % ve srovnání s rokem 1990,“ říká ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Znamenalo by to nové investice zejména pro malé a střední firmy v hodnotě 900 miliard a vytvoření nejméně 80 tisíc pracovních míst, shodují se obě asociace.
Ministerstva by podle odborníků měla zajistit nejen dostatečné prostředky pro výstavbu a renovace úsporných budov a instalace obnovitelných zdrojů na nich a v nich. Důležitá je také podpora projektové přípravy, která často trvá déle a je složitější než samotná realizace projektu. Přístup k evropským penězům by také měl být uživatelsky přívětivý. „V současné chvíli se pro financování energeticky úsporných renovací nabízí řada fondů. Je potřeba
kombinovat je tak, aby mezi nimi nemusel vlastník budovy rozlišovat a složitě dohledávat potřebné informace, ale mohl si pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory podle toho, zda se jedná například o rodinný dům nebo školu,“ říká Petr Holub ze Šance pro budovy.
Při nastavování výzev v Modernizačním fondu by měl stát zase upřednostňovat lokální výrobu z obnovitelných zdrojů a rovněž do programu připustit vedle takzvaných nepalivových obnovitelných zdrojů jako slunce a vítr i zdroje na bioplyn či biomasu (palivové zdroje). „Nové obnovitelné zdroje může vlastnit, provozovat a z jejich výroby profitovat každý: občané, malí a střední podnikatelé a obce i velké energetické firmy. Největší překážkou rozvoje většiny obnovitelných zdrojů v Česku je ale jejich nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je ale zásadní nepochopení. Kromě uhlí je to náš jediný domácí zdroj, a proto bychom o jejich rozvoj měli mít mimořádný zájem,“ doplňuje Štěpán Chalupa z Komory OZE.
JiT (Zdroje: Šance pro budovy a Komora OZE)
Obrázek:
Energeticky úsporná školka v Sedlejově. Foto archiv/EnviWeb
