Původním povoláním elektromechanik Oldřich Poláček začal s rodinou hospodařit na vráceném statku v obci Hole u Svrkyně nedaleko u Prahy hned v roce 1990. K možnosti provozování zemědělské činnosti si rozšířil odbornost rekvalifikačním kurzem a vedle běžné rostlinné výroby se zaměřil i na chov skotu. Od roku 2012 provozuje i bioplynovou stanici, v níž jako hlavní vstupní suroviny v současnosti využívá převážně hovězí kejdu a gastroodpady.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2022.
Zástavba kolem Prahy se začala měnit a samozřejmě i v blízkosti farmy Hole. Na původně zemědělské půdě vyrostly rozsáhlé oblasti rodinných domů a jejich majitelé neměli pro intenzivní zemědělství příliš pochopení. Největším problémem byl zápach kejdy. Stížnosti se množily, bylo třeba něco změnit.
V tomto období Oldřich Poláčkem v souvislosti s rozvojem farmy navštěvoval i sousední Německo, kde se inspiroval pro své podnikání. Rodinné farmy zde měly podobnou rozlohu pozemků a k tomu chov skotu jako farma Hole, ale prakticky u každé stála bioplynová stanice. Vstupní surovinou byla zejména kukuřičná siláž, ale běžně i s využitím kejdy a dalších organických surovin. Na pole byl vyvážen už ekologicky přijatelný digestát. Farmáři Poláčkovi, bylo jasné, že vedle stáje je třeba postavit i bioplynovou stanici.
Jako generální dodavatel stavby byla vybrána společnost Johann Hochreiter, s. r. o., tehdy již v Česku ověřená firma. Kogenerační jednotka s motorem MWM má elektrický výkonu 550 kW a téměř stejná je i hodnota výkonu tzv. odpadního tepla.
Provoz BPS byl zpočátku zajištěn hlavně kukuřičnou siláží, ale následně byl v plánu přechod na organické zemědělské odpady. Kukuřici tak postupně vystřídala kejda, doplněná krmnými zbytky a méně kvalitní siláží.
V rámci naplnění vize provozovat bioplynovou stanici i bez kukuřice se v roce 2017 farmář dohodl se společností Hochreiter také na stavbě homogenizační linky na zpracování gastroodpadů. Investice na její výstavbu ve výši 12 mil. Kč byla částečně hrazena z evropských fondů. Standardní gastroodpady jsou v „krmné dávce pro BPS“ doplněny odpadními potravinami včetně zeleniny.
Současná denní dávka do bioplynové stanice pro dosažení elektrického výkonu 550 kW je 6 t hovězího hnoje, 24 m3 hovězí kejdy, 0,5 t odpadní kukuřičné siláže, 5 t odpadní zeleniny a 8 m3 homogenizovaného gastroodpadu (včetně předem rozmočeného pečiva). Výjimečně je vkládána i nekvalitní travní senáž.
Nová historie obce i farmy Hole ukazuje, jak důležitá je spolupráce zemědělců s komunitou.
V roce 2018 obec Svrkyně i díky spolupráci se zemědělci zvítězila v celostátní soutěž Vesnice roku. Získanou finanční odměnu však obratem investovala do stavby kanalizace v obci Hole. Tou se odpadní voda z rodinných domů odvádí do centrální jímky, která je napojena i na bioplynovou stanici. Výkopy pro kanalizaci byly již na náklady farmy využity také pro vložení teplovodu z kogenerační jednotky. V současnosti je teplem z bioplynové stanice vytápěna nejen farma, ale tepelný výkon 400 kW je dodáván do rodinných domů v obci Hole.
Na farmě Hole však mají i další plány. Například jak využít dnes hodně diskutovaný biometan. Opět ve spolupráci s firmou Hochreiter již letos chtějí bioplyn čistit na kvalitu zemního plynu, ale zatím pro vlastní potřebu. Vyčištěný plyn budou vhánět do kogenerační jednotky, čímž sníží náklady na provoz motoru. Část biometanu půjde plynovodem do kombinovaného kotle v mlékárně.
Jiným námětem je využití digestátu. Zatím je využíván pro hnojení, ale jde o velké objemy a častá aplikace má za následek nadměrné utužení půdy. Zemědělec Poláček však přemýšlí netradičně, a tak plánuje využití digestátu v kombinaci s vodou z místního Zákolanského potoka pro závlahu asi 60 ha půdy v okolí bioplynky.*
Připravil Jiří Trnavský
Obrázky:
Bioplynová stanice Hochreiter je organickou součástí hospodaření
Oldřich Poláček je se systémem obsluhy bioplynky spokojen
Asi 400 kW tepla odchází z kogenerační jednotky do rodinných domů
