Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů (SPVEZ) od roku 1990 sdružuje naše provozovatele malých vodních elektráren a obhajuje jejich zájmy. Po dvouletém studiu a shromažďování podkladů vydal koncem roku 2018 publikaci, která kvalifikovaně, avšak populární formou seznamuje veřejnost s fenoménem MVE v naší zemi, historickými souvislostmi, aktuálním stavem a s možnostmi dalšího rozvoje. Připomeňme si některá významná fakta z této publikace.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2019.
Využití energie vody má v Evropě i naší zemi tisíciletou historii. Tato historie je o to významnější, že téměř po celé uplynulé období (feudální epochu) až do začátku 19. století („století páry“), byl pohon vodním kolem jediným univerzálním mechanickým pohonem v tehdejší lidské společnosti.
Naše země byly v tomto období v evropském prostoru vždy na čele technického pokroku a rozvoje v řadě oborů, kde všude byl až do konce 19. století efektivně využíván mechanický pohon vodní energií.
K roku 1930 bylo evidováno v ČSR (včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi) asi 15,5 tisíce provozoven, využívajících vodní pohon, při instalaci celkem 16 932 vodních motorů, kdy z tohoto počtu bylo 71 % (téměř 12 000) vodních kol o průměrném instalovaném mechanickém výkonu 4,6 kW. V průběhu třicátých let dvacátého století následkem zavádění plošné elektrifikace, kdy trh již ovládly kapitálově silné velké elektrizační společnosti, však tyto malé provozovny neměly většinově šanci obstát v této konkurenci, ani ekonomicky, ani technicky.
Po roce 1948 došlo ke znárodnění větších elektráren vyrábějících elektrickou energii z vodních zdrojů, malé objekty (hlavně mlýny), i tehdy ještě využívající do značné míry hlavně mechanický pohon, byly zpočátku ponechány původním vlastníkům vzhledem k nízké efektivitě výroby.
Novodobá historie MVE v naší zemi se začala psát Usnesením předsednictva vlády Československé socialistické republiky ze dne 20. 12. 1979 č. 304, „o možnostech využití malých vodních elektráren pro výrobu elektrické energie“.
Mezi vlivy které jsou pro další rozvoj MVE v Česku ve svých důsledcích zásadní, patří na prvním místě politická rozhodnutí a dopad veřejného mínění, který se posléze projevuje v oněch politických rozhodnutích. Důležitým vlivem v oblasti rozvoje MVE jsou i mezinárodní závazky ČR a povinnost implementace příslušných evropských nařízení do našeho právního řádu.
Využití vodní energie patří již tisíc let neodmyslitelně k naší civilizaci. Po celou dobu pozitivně formuje naši krajinu a doprovází náš technický pokrok. Další přiměřený rozvoj a budování MVE je proto logickým pokračováním a navazováním na odkaz desítek generací našich předků. Přiměřený a udržitelný rozvoj tohoto odvětví umožněni i veřejná podpora oboru MVE. Bohužel však existují faktory a okolnosti, které reálnost konkrétních projektů MVE vylučují či přinejmenším zpochybňující. Mezi ty nejzávažnější patří:
- Nízká ekonomická nenávratnost.
- Lokalizace projektů do národních parků a jejich ochranných pásem.
- Neřešitelné složité majetkové poměry v daných lokalitách.
- Odpor místních samospráv – územní plány vylučující realizaci konkrétních typů projektů.
- Rozšíření stávajících MVE, kdy by tento záměr vyvolal nutnost nového (přísnějšího) vodoprávního povolení.
- Praxe správců vodních toků, kteří vydávají záporná stanoviska u projektů derivačních MVE s delším přívodním a odpadním kanálem jak 100 m.
- Projekty s rizikem negativních dopadů na životní prostředí.
Úkolem Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů i podporovatelů MVE z řad přátel čisté energetiky je se s těmito faktory a překážkami co nejlépe vyrovnat.
Reálné možnosti nové výstavby MVE v Česku v letech 2020–2030 (Zdroj: SPVEZ)
| Výkon-rozmezí (MW) | Počet MVE | Výkon-průměr (MW) | Výkon celkem (MW) |
| 0–0,035 | 1000–2000 | 0,001 | 10–20 |
| 0,035–0,1 | 50–100 | 0,06 | 3–6 |
| 0,1–0,5 | 24–30 | 0,2 | 4,8–6 |
| 0,5–1 | 8 | 0,7 | 5,6 |
| 1–5 | 3–5 | 0,3 | 9–15 |
| 5–10 | – | – | |
| Celkem | 32,5–52,6 | ||
Pavel Štípský, Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů
Obrázky:
Vodní mlýny vždy patřily do naší krajiny. Foto archiv/Energie 21
Moderní malá vodní elektrárna v Troji u Prahy. Foto Jiří Trnavský
Vzdouvací objekty zadržují vodu v krajině. Foto archiv/SPVEZ
