Do roku 2030 budou nejméně 42,5 % spotřeby energie v EU pokrývat čisté zdroje energie. Členské země se pokusí dosáhnout dokonce 45% podílu čistých zdrojů. Rozhodli o tom při včerejším hlasování europoslanci a europoslankyně, kteří poměrem 470 pro ku 120 hlasům proti (40 evropských zákonodárců bylo nepřítomných) schválili novelu evropské směrnice Renewable Energy Directive, známou jako RED.
Nejzásadnější částí nových impulsů jsou nová pravidla, která mají členským zemím pomoci tento ambiciózní plán naplnit. Přelomové je například zkrácení povolovací lhůty pro výstavbu nových větrných a slunečních elektráren na maximálně dva roky, v takzvaných akceleračních (go-to) zónách budou povolovací procesy pak trvat pouhý rok. Pokud se během těchto lhůt úřady nevyjádří, bude to vnímáno tak, že s projektem souhlasí. Podobně se urychlí i úřední procesy kolem povolování modernizací stávajících zelených zdrojů energie.
„Pokud budou s aktualizací směrnice o obnovitelných zdrojích souhlasit po europoslancích také členské státy, otevře se Evropa dynamickým změnám v energetice. Silná shoda na odstranění byrokratických překážek pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů umožní zrychlit schvalování solárních a větrných elektráren. V Česku dnes trvá získat povolení pro výstavbu větrné elektrárny i 10 let. Nová pravidla zkrátí lhůty na rok v akceleračních zónách a dva roky mimo ně. Nařízení RED dává silný impuls k rychlejší náhradě uhelných zdrojů a podpoří přístup spotřebitelů k levné zelené energii,“ komentuje včerejší jednání Evropského parlamentu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a dodává:
„Loňská energetická krize ukázala, že se potřebujeme rychle zbavit fosilních paliv. O to více dopadla na Česko, protože jsme za poslední dekádu rozvoj obnovitelných zdrojů pozastavili. Europoslanci dali Evropě silný mandát pro přechod na bezuhlíkovou ekonomiku včetně zajištění levné zelené energie pro průmysl a domácnosti,“ upozorňuje Martin Sedlák.
Europoslanci a europoslankyně také podpořili dekarbonizaci dopravy, kdy nová paliva mají snížit emise skleníkových plynů o 14,5 % využíváním většího podílu pokročilých biopaliv a takzvaných RFNBOs (obnovitelná paliva nebiologického původu).
Důležitá je také podpora energie z biomasy. „Pro biometan znamená schválení směrnice RED zvýšení roční výroby na 35 miliard metrů krychlových do roku 2030 a biometan z výroben s kapacitou větší než 200 metrů krychlových ekvivalentu metanu na hodinu musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů. Dodavatelé plynu budou povinni konečným spotřebitelům prokázat podíl nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie. Dodavatel tak učiní použitím záruk původu. A hospodářské subjekty budou do databáze Unie zadávat údaje o uskutečněných transakcích a o parametrech udržitelnosti a další relevantní údaje, jako jsou emise skleníkových plynů nebo informace o přijaté podpoře,” upřesňuje Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan ve sdružení CZ Biom.
Hlasováním dali europoslanci a europoslankyně členským státům také podmínky pro stanovení indikativního cíle, dle kterého by inovativní technologie obnovitelných zdrojů měly tvořit 5 % nově instalované kapacity. Rámec získal i rozvoj nebiologických plynů mezi které patří typicky zelený vodík. Pokud by státy chtěly započítat i vodík vyrobený z jiných zdrojů než obnovitelných, musí splnit cíle v oblasti zelené energetiky. Europarlament schválil také závazný rámec pro přeshraniční energetické projekty, které přestavují důležitou podmínku pro rozvoj evropské dekarbonizace. Bez mezinárodní energetické spolupráce totiž nebude možné využít všech ekonomických, energetických i environmentálních výhod čistých zdrojů energie.
Ašr (Zdroj: SME)
