Evropská komise očekává pokles emisí v zemědělství

Emise ze zemědělství budou napříč Evropskou unii do roku 2035 klesat. Počítá s tím střednědobý výhled pro agrární sektor, který v prosinci zveřejnila Evropská komise. Zástupci českých zemědělců zdůrazňují, že za poklesem bude stát omezování pesticidů a také rušení chovů v živočišné výrobě. To je problém i podle profesora z Akademie věd Miloslava Šimka. Ten by naopak uvítal, aby se živočišná výroba v Česku zvýšila i za cenu vyšších emisí. České půdě podle Šimka extrémně chybí organická hmota v podobě hnoje a kejdy.

„Předpokládá se pokles emisí skleníkových plynů,” tak zní podnadpis v dokumentu, který nedávno zveřejnila Evropská komise. Ta konkrétně očekává, že emise oxidu dusného klesnou v celém zemědělství o čtyři procenta a metanu o osm procent. Sama evropská exekutiva za propadem vidí úbytek hospodářských zvířat napříč unií. V roce 2035 by se v EU mělo chovat o 12 procent méně mléčného skotu, o pět procent masného a o šest procent méně prasat. A to oproti roku 2017. Růst o pět procent se naopak očekává u drůbeže.

Podmínky v Česku mohou být rozdílné

„Ten tlak na to, aby se snižovaly ty emise, v některých zemích zcela jasně je. Nově je zavedena uhlíková povolenka v Dánsku, Irsko omezuje chovy, Nizozemsko omezuje chovy atd. Takže ten pokles emisí může být na úkor toho, že se sníží stavy těch přežvýkavců,” myslí si předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Ve zmíněných zemích mají ovšem mnohem větší podíl dobytčí jednotky na hektar půdy, než který je v ČR. Profesor Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Akademie věd ČR tvrdí, že právě Dánsko a Nizozemsko trápí velká nadprodukce: „Tam je dobytka tolik, že ani neví, co s tím organickým hnojivem.” 

Česko ovšem trápí zcela opačný problém. Od 90. let klesly stavy skotu v tuzemsku zhruba na polovinu a ruku v ruce s tím i množství organických hnojiv. „V Česku jich máme katastrofální nedostatek, produkce těchto materiálů je zhruba na poloviční úrovni, než jakou bychom potřebovali pro udržování úrodnosti půd,” zdůrazňuje Šimek a dodává, že by byl pro zvýšení emisí metanu na území ČR, pokud by to vedlo k většímu zapravení organických hnojiv do půdy. Sama Evropská komise ve zmiňovaném střednědobém výhledu očekává, že se zapravování chlévského hnoje do půdy propadne do roku 2035 o tři procenta, a to napříč celou EU.

Produkce potravin vždy zanechává stopu

Podle webu Faktaoklimatu.cz se zemědělství podílí na veškerých emisích skleníkových plynů v celé EU ze 13 procent (rok 2021). Pro srovnání doprava z 24 procent, průmysl z 27 a výroba elektřiny a tepla z 20 procent. Zakladatel a ředitel portálu Ondráš Přibyla ovšem sám přiznává, že metodika pro výpočet emisí v zemědělství není dokonalá oproti jiným sektorům: „Ten výpočet se dělá tak, že vezmete počet dojnic nějakého stáří, počet litrů nadojeného mléka, vynásobíte to nějakými koeficienty a vyjdou vám ty emise. Jenže sami výzkumníci vám přiznají, že to není nějaká konstanta, kterou se to dá násobit, ale že to závisí na nějaký stravě, na mikrobiomu v žaludku atd.”

Martin Pýcha ze Zemědělského svazu ovšem namítá, že produkce potravin bude vždy zanechávat určitou uhlíkovou stopu. „Já bych se bránil tomu, že tady budeme mít produkci mléka zcela bez emisí, to je prostě nesmysl. Je to biologický proces a každé ohýbání přírodních procesů přinese nějaké negativum někde jinde,” soudí Pýcha.

Emise oxidu dusného z průmyslových hnojiv by měly klesnout o šest procent. Oslovení odborníci to přisuzují tomu, že se zemědělské technologie stále zdokonalují. Příkladem může být takzvané precizní zemědělství, kdy farmáři třeba pomocí dronů aplikují postřiky jen na místa, kde jsou potřeba.

Naopak vyšší emise očekává Evropská komise z rostlinných zbytků, které nechávají farmáři po sklizni na poli. Nárůst oxidu dusného by měl být v tomto případě do roku 2035 o 16 procent. „To je vlastně to dodávání organické hmoty do půdy, po kterém voláme. Ovšem často narážím na názor, že u nás vyřešíme nedostatek hnoje a kejdy tím, že budeme nechávat posklizňové zbytky. Ale není organická hmota jako organická hmota. Nejkvalitnější je prostě chlévský hnůj,” opakuje profesor Miloslav Šimek.

JiT (Zdroj: Jan Krejsa, Zeměděledc-CNN Prima NEWS)

Propojení chovu skotu s provozem bioplynové stanice optimalizuje produkci skleníkových plynů včetně metanu. Foto archiv/Agri Fair