Vývoj evropské větrné energetiky je přímo turbulentní, v Česku je ale spíše bezvětří. Západní Evropa přestala stavět uhelné elektrárny a buduje větrné farmy. Výkon těch nových z loňska odpovídal čtrnácti blokům Temelína. V Česku mají velké větrné elektrárny celkový výkon necelých 300 megawattů a od roku 2014 zatím žádná nepřibyla. O to zajímavější je, že firma ČEZ začíná mohutně investovat do větrných farem v západní Evropě.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2017.
Vítr vyrábí v Česku zatím jen necelé jedno procento elektřiny. Podle Komory OZE to ale může být během deseti let až sedmkrát víc, pokud stát podpoří projekty větrných elektráren ve vlastnictví obcí a občanů. Zatím to nedělá a zdá se, jakoby vítr byl v nemilosti.
Evropská větrná energetika je přitom na vzestupu. Například společnost Vattenfall zahájila v severním moři výstavbu největšího offshore větrného parku v Dánsku. Po dokončení má farma Horns Rev 3 zásobovat přibližně 425 000 dánských domácností, celkový instalovaný výkon má činit 406 MW. Stavební práce na projektu mají probíhat v oblasti vzdálené přibližně 34 km na západ od pobřeží Jutského poloostrova. Celý projekt zabere plochu přibližně 88 kilometrů čtverečních.
Společnost Vattenfall staví i další velký větrný park Wieringermeer v Nizozemí. Dokončen má být v roce 2019, ale již nyní smlouvu na odběr elektřiny z tohoto parku podepsala i společnost Microsoft. Softwarový gigant tímto krokem pokračuje v plnění strategie, jejímž cílem je navyšování podílu výroby OZE na spotřebě svých datových center.
Německá společnost Max Bögl Wind AG vybudovala v oblasti Lumpurgských hor ve Švábsko-franckém lese na jihozápadě Německa uprostřed lesů obří větrnou elektrárnu. Celkem čtyři větrné turbíny s výškou od 155 metrů do 178 metrů. Na každé z nich sedí větrná turbína GE 3.4-137 s výkonem 3,4 MW.
Agentura Bloomberg přinesla informaci o švédském startupu Modvion, jenž vyvíjí novou technologii stavby stožárů větrných elektráren z modulů na bázi dřeva. Podle společnosti Modvion je možné díky modulární dřevěné konstrukci snížit náklady na výstavbu elektrárny a eliminovat problémy související s transportem stožáru. Jednotlivé segmenty stožáru jsou totiž složeny až na místě výstavby. Materiálem využitým pro výrobu modulů je tzv. lepené lamelové dřevo glulam (Glued laminated timber).
Ani rozvoj větrné energetiky není bez problémů. Například se ukazuje, že britské větrné turbíny se opotřebovávají rychleji, než se původně předpokládalo. Vyplynulo to ze studie Gordon Hughese, profesora univerzity v Edinburghu, o níž informoval deník The Telegraph. Studie zhodnotila stav téměř tří tisíc větrných turbín a je nejrozsáhlejším šetřením svého druhu.
Objevily se zprávy, že manažeři společnosti ČEZ, ve spolupráci s úředníky ministerstev financí a průmyslu, připravují rozdělení firmy na dvě části. Jedna část by měla zůstat v majetku státu, druhou by společnost nabídla soukromým investorům. Co za tím stojí?
Jedním z důvodů změny strategie je právě rozvoj větrné energetiky. Vedení ČEZ zřejmě plánuje vytvoření nového, 100% státního podniku, kterému však zůstanou staré elektrárny, projekt nových jaderných bloků a úkol sehnat na ně stamiliardy. „Perspektivní“ část podniku, do níž by přešly obnovitelné zdroje, energetické služby a distribuce, chce nabídnout k prodeji, aby z výnosu mohla vyplatit menšinové akcionáře. Ale to by pro stát nebyl dobrý obchod. Výroba energie z obnovitelných zdrojů ve světě totiž trvale roste, a to hlavně ze stále levnějších a účinnějších solárních a větrných elektráren.*
JiT (Zdroje: oEnergetice.cz, Komora OZE a iDnes)
Obrázky:
Společnost Vattenfall zahájila v Severním moři výstavbu největšího offshore větrného parku v Dánsku. Foto archiv/Offshorewind.biz
Ve Švábsko-franckém lese na jihozápadě Německa stojí obří větrná elektrárnu s hybridním provozem. Foto archiv/GE Reports
Firma Timber Tower již v roce 2012 postavila 1,5MW elektrárnu na 100m dřevěném stožáru. Foto archiv/Timber Tower
Britské větrné turbíny se údajně opotřebovávají rychleji, než se plánovalo. Foto archiv/Soldi
