Rozšíření větrné energie je podle Evropské unie klíčovým krokem k dekarbonizaci energetiky. Současně je to nezbytné pro zajištění dostatku energie pro domácnosti i průmysl. Aktuálním cílem EU je vyrábět do roku 2030 alespoň 42,5 % energie z obnovitelných zdrojů (který je v plánu navýšit až na 45 %). To bude vyžadovat, aby se instalovaná kapacita zvýšila z 204 GW v roce 2022 na více než 500 GW v roce 2030.
Kvůli naplnění ambicí dekarbonizace EU představila Evropský akční plán větrné energie. Z něj vyplývá, že se členské státy dohodly na nových energetických cílech pro výrobu z obnovitelných zdrojů energie na moři do roku 2050.
Cílem je především snížit závislost na dovážených fosilních palivech a mezi konkrétní opatření, která nabízí, je rychlejší povolování výstavby větrných elektráren, lepší design aukcí, snazší přístup k financování projektů větrných elektráren, zajištění spravedlivého a konkurenčního prostředí a další aspekty.
- Chystají se tzv. akcelerační zóny, tedy zóny, kde by mělo být povolení větrných elektráren snazší. Tyto zóny upravuje nová evropská směrnice RED IV a na jejich nastavení pracuje Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj.
- Rozvoj větrné energie v Česku může podpořit také komunitní energetika, díky které se místní obyvatelé zapojí do projektů a budou k nim vstřícnější. Komunitní energetiku zavede zákon lex OZE II. Více informací i sborník Unie komunitní energetiky.
„V kontextu České republiky je podstatné zejména urychlení povolovacích procesů – projekty větrné energetiky totiž čelí řadě překážek, ať už v zásadách územního rozvoje některých krajů nebo ze strany dotčených orgánů, např. ministerstva obrany,” komentuje situaci Jiří Nezhyba, partner a vedoucí advokát ve Frank Bold Advokáti.
E21 (Zdroj: Expertní skupina Frank Bold)*
Projekty větrné energetiky čelí v Česku řadě překážek. Foto archiv/ČSVE
