Dne 15. října proběhla ve spolupráci sdružení CZ Biom a Vysoké školy chemicko-technologické Praha (VŠCHT) tisková konference k příležitosti Evropského týdne biometanu. Akce se konala v moderních prostorách tzv. Uhelny v areálu VŠCHT a nabídla řadu odborných prezentací na téma biometanu, jeho využití a budoucího vývoje.
Biometan je obnovitelný plyn získávaný z bioplynu a představuje klíčovou složku budoucího energetického mixu, který má potenciál výrazně přispět k dekarbonizaci energetiky a snížení závislosti na fosilních palivech. Jde o plyn v kvalitě zemního plynu, který může být využíván nejen k výrobě tepla a elektřiny, ale také v dopravě nebo průmyslu. Česká republika se v této oblasti již nyní aktivně angažuje, přičemž produkce biometanu zde může do roku 2030 pokrýt až 10 % spotřeby zemního plynu.
Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti biometanu – do roku 2030 plánuje vyrábět 35 miliard m³ tohoto obnovitelného plynu, což by mělo pokrýt více než 10 % jeho současné spotřeby. A diskutuje se navýšení na 44 mld. m³. Do roku 2050 by tento objem mohl stoupnout až na 165 miliard m³. Česko je na výrobu biometanu výborně technicky a infrastrukturně připraveno. Podpora však není nastavena dostatečně motivačně, v ČR je zatím 10 biometanových stanic, 9 z nich dodává biometan do sítě.
“Česká republika má výbornou startovací pozici, máme hustou plynárenskou síť a velký počet bioplynových stanic, které se dají na biometan přestavět. V ČR působí také řada firem, které se věnují plynárenství, nebo se specializují přímo na čištění biometanu. K dnešnímu dni máme v ČR 10 biometanových zařízení. Celkový roční výkon těchto zařízení by mohl tvořit okolo 17,7 mil. Nm³ (0,017 mld. Nm³) biometanu, problémem je nefunkční podpora a nedostatečné tržní mechanismy, a proto se výroba ocitá na méně než 50 % instalované kapacity”, řekl Ing. Jan Habart, Ph. D., předseda sdružení CZ Biom a dodal: “Evropští lídři ve výrobě biometanu, jako jsou Německo, Velká Británie, Francie, Dánsko a Švédsko, míří na evropský cíl zvýšit produkci biometanu až na 44 miliard m³ do roku 2030 již dnes.“
Ing. Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce CZ Biom, k tomu doplnil: “Česká republika pracuje na rozvoji biometanu a modernizaci systému jeho podpory. Poslanecká sněmovna nyní projednává zavedení aukcí, které jsou efektivním nástrojem využívaným v “biometanově” vyspělých státech. Aukce by měly zajistit konkureceschopnost a transparentnost na trhu s obnovitelnými zdroji energie.”, a dále k tomu vysvětlil: “Přechod na novou formu podpory má svá úskalí v podobě prodlevy výstavby projektů. Také nám chybí aktivační nařízení vlády pro rozvoj OZE a tím pádem i vypsání podpory pro nové projekty v posledním roce stávajícího systému podpory.”
Na tiskové konferenci se odborníci věnovali především technologickým pokrokům v oblasti biometanu a zeleného vodíku, a to včetně couplingu – technologie propojení sektoru plynárenství a elektro-energetiky prostřednictvím metanizace vodíku. Tento proces umožní využít přebytečnou elektřinu k výrobě vodíku, který bude následně přeměněn na biometan. Biometan pak bude vtláčen do plynárenské sítě, jež disponuje velkou akumulační schopností a umožňuje dlouhodobé, sezónní ukládání energie. Tato technologie má potenciál významně přispět ke stabilitě elektrizační soustavy a efektivnímu využití obnovitelných zdrojů energie.
Prof. Ing. Jana Zábranská, CSc., členka sboru VŠCHT, která pracuje na projektu biometanizace bioplynu na biometan, ve své prezentaci uvedla: „Biometanizace bioplynu na biometan, na rozdíl od membránové separace nebo vypírky, oxid uhličitý jen neodstraňuje, ale převádí pomocí zeleného vodíku také na metan. Při biometanizaci syntetického plynu syngasu se na metan převádí i oxid uhelnatý (CO). Tento proces se na Ústavu technologie vody a prostředí řeší již od roku 2015 a nově vyvíjený bioreaktor umožní provoz biometanizace za vyšších tlaků, což zvyšuje jeho účinnost a urychlí jeho zavedení do provozních podmínek bioplynových stanic.“
“Výzkum prof. Zábranské přináší zajímavou možnost využití přebytečné elektřiny. Bioplynové stanice však přináší také možnost špičkové výroby elektřiny v době nedostatku elektřiny v síti. Potenciál této flexibilní výroby je více než 700 MW, tedy zhruba jako přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně”., doplnil Adam Moravec.
Jedním z hlavních témat konference byl projekt MOSUMO, který se zaměřuje na rozvoj a využití biometanu a jeho integraci do české energetiky. Bylo také zdůrazněno, že biometan může výrazně přispět k dekarbonizaci dopravy tzv. pokročilými biopalivy.
Na závěr konference proběhla diskuze, během níž se účastníci věnovali dalším perspektivám výzkumu a komercializace biometanu. Následovala exkurze do výzkumných laboratoří VŠCHT, kde byly prezentovány technologické inovace v oblasti zpracování bioplynu a jeho konverze na biometan.
Evropský týden biometanu se bude konat v termínu 21.–25. října 2024. Další odborné přednášky zaměřené na téma biometanu a zeleného vodíku proběhnou v rámci konference Dny kogenerace 2024, která se uskuteční 22.–23. října v Čestlicích u Prahy.
Evropský týden biometanu (EBW, https://www.europeanbiomethaneweek.eu/) se koná pod záštitou Evropské unie a organizátorem je Evropská biometanová asociace (EBA, https://www.europeanbiogas.eu/).
JiT (Zdroje: CZ Biom a VŠCHT Praha)*
Tato biometanová stanice ve Francii je doplněna o zařízení pro regeneraci a další využití CO2. Foto archiv/agriKomp Bohemia
