Drahá elektřina a nejistota ohledně stability a ceny dodávek plynu z Ruska přiměly tisíce českých domácnosti k akci a instalační firmy dnes mají plné ruce práce s vyřizováním objednávek na domácí střešní elektrárny. Stát však nedostatečně rychle odstraňuje bariéry pro rychlejší rozvoj a hrozí, že levná solární elektřina nebude dostupná pro miliony lidí v bytových domech či pro velké průmyslové podniky, kritizuje Solární asociace.
Celkem bylo v prvních šesti měsících v Česku připojeno 9354 elektráren s celkovým výkonem 74,8 megawattů. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 se jedná téměř o dvousetprocentní nárůst. Český solární průmysl je však stále z největší části odkázán na instalace na rodinných domech. Krátká doba návratnosti přivádí ke dveřím solárních projektantů také firemní zákazníky.
„Fotovoltaika je pro lidi a firmy dnes často nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak snížit náklady na energie a pomoci v boji proti závislosti na ruském plynu. Vítáme proto, že premiér Fiala ve svém nedávném projevu zmínil masivní podporu fotovoltaiky,” říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Zároveň ale Krčmář kritizuje, že se rozvoj solárních elektráren omezuje na střešní elektrárny. „Fotovoltaika se nesmí stát jen luxusem pro majitele rodinných domů či firem provozujících budovy s vhodnou střechou. V Česku žijí miliony lidí v bytových domech. Ty nemají nárok na levnou elektřinu a budou mnoho let odkázáni na drahou elektřinu?” ptá se.
Další dírou na trhu jsou velké průmyslové elektrárny. „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže tak celé zemi,“ uvádí Jan Krčmář.
Velké projekty jsou ale zdržovány zdlouhavými povolovacími procesy. V novele stavebního zákona jsou sice navrženy změny, které by je zrychlily, novela ale bude účinná možná až od roku 2024. „To prostě nestačí, stát musí změny prosadit ještě letos. Nacházíme se v mimořádné situaci, chce to rychlé jednání ze strany politiků a úředníků,“ apeluje Krčmář.
Mezi kroky, které by stát měl letos prosadit, patří například zařazení velkých obnovitelných zdrojů energie mezi takzvané vyhrazené stavby, podpora agrivoltaiky a zrušení měření po fázích, které zbytečně projekty v Česku oproti okolním zemím prodražuje. Specifickým problémem jsou pak překážky ze strany památkářů, kteří fotovoltaiku na mnoha místech blokují, a to i v případě, že se mají panely objevit třeba na budovách ze 70. a 80. let.
Dalším trendem je nástup akumulace v kombinaci se solárními elektrárnami. „Skoro devět z deseti nových elektráren je vybaveno systémem na akumulaci elektřiny,” popisuje předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek, který je zároveň ředitelem Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. „Jen v první polovině letošního roku bylo převážně v domácnostech instalováno 89,2 MWh bateriových úložišť, tedy víc než samotný výkon fotovoltaiky.
Masivní nástup akumulace pomůže české elektrizační soustavě lépe zvládat růst obnovitelných zdrojů a může v budoucnosti pomoci poskytovat takzvané podpůrné služby, které jsou dnes i díky vysokým cenám energií pro stát velmi drahé. "Platí zde však stejné pravidlo jako u fotovoltaiky: pouze malá domácí úložiště energetiku a průmysl v Česku nezachrání, musíme výrazně posílit i velkou akumulaci, a to zejména bateriové systémy, vodík a všechny další možnosti,” dodává Jan Fousek. *
(Zdroj: Solární asociace)
Foto archiv/Shutterstock
