Spotřeba zemního plynu se v naměřených hodnotách v České republice v roce 2024 oproti předchozímu roku téměř nezměnila. Podle předběžných analýz EGÚ Brno meziročně poklesla o zanedbatelných 0,3 %.Po teplotním přepočtu, který umožňuje porovnávat i teplotně odlišné roky, však spotřeba zemního plynu loni vzrostla o 3,7 %. Podle prvních analýz to lze přičíst mírnému oživení ekonomiky a poklesu cen energetických komodit. Předběžný odhad ukazuje navýšení celkové teplotně přepočtené spotřeby plynu ze 75,6 TWh v roce 2023 na 78,4 TWh v roce 2024.
„Očekávání spojená s rozvojem spotřeby plynu v souvislosti s náhradou uhlí v elektroenergetice a výrobě tepla zatím zůstávají nenaplněna. Na druhou stranu pokles spotřeby domácností vlivem výměny tepelného zdroje či úsporných opatření v loňském roce výrazně zpomalil a podobný vývoj jako v letech 2022 a 2023 již neočekáváme,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno.
Po většinu topné sezony byla podle provedených teplotních přepočtů spotřeba plynu na měsíční úrovni meziročně vyšší o 1 až 9 %. Na vývoj celkové spotřeby plynu neměl velký vliv provoz největší paroplynové elektrárny v Počeradech a pravděpodobně ani provoz ostatních zdrojů, vyrábějících elektřinu. Přesto jsou podle poradenské společnosti EGÚ Brno sektory teplárenství a průmyslu těmi hlavními oblastmi, jež potáhnou poptávku po plynu do budoucna výrazně vzhůru.
Historicky velmi nízká poptávka po plynu spolu s vysokou naplněností zásobníků na konci loňské zimy se projevila také na poklesu čistého dovozu plynu do ČR. Ten dosáhl 6,1 miliardy m3 a na rozdíl od předchozího roku byl téměř přesně z poloviny zajišťován přeprodejem ruského plynu dováženého na Slovensko či do Maďarska.
Pro porovnání v roce 2021 před zahájením ruského útoku na Ukrajinu a před energetickou krizí tok zemního plynu ze zahraničí do plynárenské soustavy ČR (dovoz do ČR) činil 45,6 miliardy m3. Tok zemního plynu z plynárenské soustavy ČR (vývoz z ČR) do zahraničí představoval celkové množství 36,9 miliardy m3 (394 172 GWh). Čistý dovoz plynu tedy byl v roce 2021 přibližně 8,7 miliardy m3, což bylo o zhruba 30 % více než v loňském roce.
Vedle rekordně nízkého dovozu se také na historická minima dostal tranzit plynu přes ČR, který v loňském roce fakticky neexistoval. Pouhých 0,3 mld. m3 plynulo přes ČR do Polska a Německa. V posledních dvou dekádách dosahoval tranzit přes Česko průměrně 30 mld. m3. Dokonce přes 35 mld. m3 se dostal těsně před ruskou invazí na Ukrajinu v letech 2020 a 2021. Od té doby tranzit postupně klesá v souvislosti se zastavením dodávek ruského plynu do Německa.
„V důsledku zvyšování poplatku za využití německé přepravní soustavy se postupně stával ruský plyn dovážený do EU přes Ukrajinu i Turecko finančně atraktivní i pro obchodníky, kteří po roce 2022 našli náhradu v podobě dodávek z Norska a z LNG terminálů. To je případ také českých obchodníků, kteří ke konci roku téměř kompletně rezignovali na dovoz plynu přes Německo a dodávky českým odběratelům zajišťovali pomocí těžby ze zásobníků a dovozu z východu,“ doplňuje důvody nižšího dovozu do ČR Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno.
Také na úrovni EU došlo v roce 2024 k poklesu importu plynu a zároveň nárůstu dovozu plynu z Ruska, meziročně o 18 %. Vzhledem k celkově nižšímu dovozu plynu do EU se navýšil podíl veškerého ruského plynuna téměř pětinu celkového importu do EU. Vzrostl jak objem potrubního plynu, tak objem dodávek ruského LNG, jež dosáhly v roce 2024 nového maxima na úrovni 21,3 miliardy m3. „Absence evropských sankcí na dovoz ruského plynu i LNG do zemí EU umožňuje cenově dostupným ruským dodávkám zaplňovat prostor v rámci evropské spotřeby navzdory politickým proklamacím jednotlivých členských zemí. Letošní ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nicméně část, asi čtvrtinu, ruských dodávek z evropského trhu odstraní,“ vysvětluje M. Kocůrek.
Hlavním dodavatelem plynu do EU bylo v roce 2024 Norsko, které exportovalo do EU více plynu než kterýkoli jiný stát. Celkově však přiteklo nejvíce plynu z LNG terminálů, jež navzdory meziročně nižší regasifikační aktivitě zajistily téměř 113 miliard m3 plynu, tedy 38 % veškerých dodávek plynu do EU. Spojené státy americké se na tomto dovozu podílely ze 46 %, Rusko z 19 %.
Ceny plynu na evropském trhu byly v roce 2024 silně volatilní. Poté, co se ke konci února zastavil řadu měsíců trvající pokles na úrovni 23 EUR/MWh na dodávku plynu na následující měsíc, začal se naopak objevovat postupný růst, který na konci roku 2024 dosáhl 50 EUR/MWh. Průměrná cena i tak na celoroční úrovni meziročně poklesla o 13 % na necelých 35 EUR/MWh. „Vyšší ceny plynu v posledním čtvrtletí roku 2024 jsou mimo jiné příčinou omezeného dovozu plynu a vyššího tempa čerpání než například v loňském či předloňském roce. Obchodníci raději těží plyn, který nakoupili do zásobníků za výrazně nižší ceny, než jaké jsou ty aktuální na trhu,“ uzavírá M. Macenauer.*
/zr/
