Planeta Země sama o sobě je téměř nevyčerpatelný a celosvětově perspektivní zdroj energie. V České republice se geotermální energie využívá zejména prostřednictvím tepelných čerpadel. Investoři, kteří chtějí stavět hlubinné geotermální elektrárny, narážejí na administrativní problémy a odpor místních obyvatel. A jak je tomu v sousedním Německu? Současný stav a perspektivu hlubinné geotermie v Německu a v Evropě nám v odpovědích na několik otázek přiblížil Dr. Erwin Knapek – předseda Wirtschaftsforum Geothermie e.V.
Stručný obsah článku. Celý rozhovor vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2015.
Dne 1. 8. 2014 vstoupil v Německu v platnost novelizovaný zákon o podpoře energií z obnovitelných zdrojů, tzv. EEG 2.0. Jak hodnotíte tyto rámcové podmínky a význam zákona pro hlubinnou geotermii v Německu?
Novelizovanou verzi zákona EEG vidím docela protichůdně. Vnímám zároveň to dobré, ale i to méně dobré pro branži hlubinné geotermie. Začněme s tím dobrým. Spolková vláda po masivních intervencích branží geotermie a offshore větrné energie uznala, že tyto obě nejmladší formy obnovitelných energií v Německu nemohou být měřeny stejným metrem jako etablované energie – větrná energie na pevnině a fotovoltaika. Proto našim mladým energetickým odvětvím byla přiznána prodloužená přechodná období pro zavedení povinných výběrových řízení. Geotermická zařízení, která budou báňskoprávně povolená do roku 2016 a uvedena do provozu před rokem 2021, dostanou i nadále pevné výkupní sazby za elektřinu, dodanou do sítě, a to úprava poskytuje investiční jistotu pro aktuální projekty a záměry, které budou nastartovány v příštích dvou letech. Prodloužení lhůt je důležité, protože plánovací a stavební časy u zařízení hlubinné geotermie jsou poměrně dlouhé. Důkladný předběžný průzkum území a projektové plánování vyžadují určitý čas. Předchozí spolková vláda se pomocí své „brzdy na cenu elektřiny“ postarala o to, že pro zahraniční investory byla investiční jistota Německa po téměř 1,5 roku zpochybněna. Tento neklid je nyní pomocí nového EEG pryč. Zjišťuji, že se pomalu znova pracuje na nějakých projektech, které už o Vánocích 2012 byly velmi pokročilé, ale potom kvůli politické nejistotě byly uloženy k ledu. Zda ale nový EG může kompletně vykompenzovat investiční stagnaci, pod kterou jsme jako mladá technologická branže masivně trpěli, o tom ještě pochybuji. Pozitivní na novém EEG je také to, že úroveň výkupních cen za geotermicky vyrobenou elektřinu zůstává stabilní. Činí 25,2 centu za kilowatthodinu. Za vůbec negativní považuji skutečnost, že zákon EEG de facto změnil svůj smysl. Při jeho zavádění v roce 2000 bylo úkolem tohoto zákona mladým technologiím ve chráněném prostředí poskytnout impulz k dosažení tržní zralosti. Na větrné a solární energii je nejlépe vidět, jak dobře to zafungovalo. Nový spolkový ministr hospodářství Sigmar Gabriel (SPD) ale chápe nový EEG výhradně z hlediska nákladových aspektů, jeho státní tajemník Rainer Baake zase upřednostňuje levné dodavatele elektřiny. Ohromné i mezinárodní šance, které nabízí – v Německu rozvinuté - inženýrské vědomosti v oboru využití zemského tepla, jsou tímto způsobem zcela potlačeny. To je mi velmi líto, exportní možnosti do Asie, Jižní Ameriky a Afriky jsou tak darovány jiným. Sporné je také vyškrtnutí tzv. petrotermálního bonusu. V původním EEG dostali investoři, kteří chtěli investovat do petrotermální technologie Hot Dry Rock – ještě zcela nové i pro Německo – navíc pět centů k výkupním cenám podle EEG. Tento bonus za výrobu geotermické elektřiny technologií HDR místo z horkých vodních pramenů již neexistuje. Místo toho mají investoři žádat o peníze na výzkum. To je časově náročnější a závislé na výzkumných programech spolkové vlády. Celkově velmi kriticky hodnotím také téma povinných výběrových řízení. Navíc musí hlubinná geotermie i nadále počítat s meziroční degresí výkupních cen elektřiny ve výši 5 % od roku 2018, což je ve srovnání s offshore větrnou energií pětinásobek. I zde jsou v naší branži výhrady ohledně připravovaných investic.
Jaký význam a perspektivu má geotermie v mixu obnovitelných energií v Německu?
Jako vždy říkám: geotermie je energie, která umí všechno. Geotermie je vedle biomasy jediným obnovitelným zdrojem energie, která je k dispozici skutečně 24 hodin denně, nezávisle na denním čase a ročním období. Geotermická zařízení dosahují provozních časů 7000-8000 hodin ročně. Hlubinná geotermie je tak ideálním doplňkem k nestálým energetickým zdrojům, jako jsou vítr a slunce, které se mají v Německu stát hlavními obnovitelnými zdroji energie. Hlubinná geotermie může dodávat konstantně stejně jako flexibilně elektřinu, teplo i chlazení. Tím je zároveň stabilizátorem sítě, výrobcem elektřiny pro pokrytí základního zatížení a dodavatelem plynule se měnících uvedených tří forem energie. Chtěl bych v té souvislosti také upozornit na roli sítě dálkového tepla. Při všech diskusích o řešení ukládání nadbytečné elektřiny, vyrobené pomocí větru a slunce, jako jsou systémy Power-to-Gas nebo Power-to-Heat, se často zapomíná, že mnohá města už mají pomocí mnohamilionových částek vybudovanou gigantickou tepelnou zásobárnu – své sítě dálkového topení. A geotermie je ideálním dodavatelem pro města a obce s jejich velkou spotřebou tepla. To je také vidět na struktuře investorů: hlavní provozovatelé geotermických zařízení a hlubinných geotermických sond jsou městské podniky. A ty investují zpravidla primárně pro účely dálkového tepla. Pro tepelnou energii však žádný zákon EEG v Německu neexistuje. To dokazuje, že geotermie už na trhu s teplem v konkurenci s jinými formami energie může dobře obstát.
Máte nějaké zvláštní přání na politiku nebo EU v souvislosti s geotermií?
Od německé politiky si přeji, aby při svých rozhodnutích brala v úvahu, že různé technologie v energetice dosáhly různých stadií rozvoje. Pokud bude už hrát nějakou roli jen faktor nákladů, bude se vývoj využívání důležitých potenciálů jako geotermie, energie mořských vln nebo offshore-větrná energie odehrávat někde jinde. Bylo by žádoucí, aby se politikové dívali do budoucnosti přes několik funkčních období. Že to funguje, ukazují velké úspěchy německého a evropského hospodářství v oboru letecké a kosmické technologie stejně jako výzkum termojaderné fúze, které mají na desítky let dopředu zajištěné financování. A na evropské úrovni si přeji, aby konečně obchodování s CO2 certifikáty dostalo správný rámec.*
Dipl.-Ing. Zdeněk Fajkus, VTUD e.V., Mnichov
Obrázky:
Dr. Erwin Knapek
Kaskádovité využívání hlubinné geotermie od dodávek tepla až po vyhřívání skleníků a chov ryb. Zdroj: ec-co Global Engineering & Consulting Company GmbH
