Hospodářská komora ČR tvrdí, že plán EU je nekonkrétní

EK dnes předložila dokument Clean Industrial Deal, v němž představila svůj plán na snížení nákladů na energie pro podniky i občany, dokončení energetické unie, přilákání investic a lepší připravenost na potenciální energetické krize.

Cílem plánu je ušetřit Evropanům už v letošním roce 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), do roku 2040 by to pak mělo být 260 miliard eur (6,5 bilionu Kč) ročně. Podle HK ČR a SP plán EU na zlepšení situace průmyslu v Evropě a snížení nákladů na energie nereflektuje krizi evropského průmyslu ani současnou situaci v Evropě.  Zástupci českého průmyslu a analytici Komisi vyčítají zejména absenci konkrétních opatření a zásadních změn a také pokračování dosavadních ekologických cílů. Návrh  Komise ovšem podle Svazu průmyslu dostatečně nereflektuje upadající konkurenceschopnost Evropy ani současnou geopolitickou situaci. Varovným signálem je pro něj především přetrvávající požadavek komise na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 a uhlíkovou neutralitu do roku 2050, což podle svazu velmi omezuje možnost změny. Zástupci českého průmyslu navržený cíl odmítají jako ideologický a pro řadu oborů smrtící. Dokument navíc podle svazu nepředkládá jasná opatření na slibované snížení nákladů na energie.

Dopady politiky

"Je dobře, že si Evropská komise konečně uvědomila, do jak velkých problémů se dostal evropský průmysl a evropská ekonomika obecně kvůli klimatickým a jiným politikám EU, stále ale nenašla odvahu ke skutečnému přehodnocení kurzu. Evropa nedokáže konkurovat Číně, USA a dalším zemím. Přicházíme o farmaceutický, chemický, obranný průmysl či ocelářství. Nebudeme dost odolní vůči krizím, hlavně té bezpečnostní, která je v současné geopolitické situaci urgentní,” uvedl prezident svazu Jan Rafaj. Dokument kritizují i někteří analytici. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka výsledná podoba návrhu ukazuje nízkou sebereflexi evropských politiků. "Vůbec nereaguje na poslední politické dění. Dle předběžného materiálu je v zásadě systém nastaven správně a chystají se jen dílčí úpravy. V návrhu nevidím zásadní změny, které by měly evropskému průmyslu pomoci," řekl Tyleček.

Jako hlavní problémy dokumentu vidí nerevidovaný cíl na snižování emisí, dále nezastropování cen emisních povolenek či absenci úlev pro stěžejní průmysl. "Dokument navrhuje také nižší daně za elektřinu, a to v období, kdy by Evropa měla prudce zvýšit výdaje na obranu," podotkl Tyleček.

Na návštěvě v Bruselu

Hospodářská komora ČR představila své požadavky a řešení nejen na národní, ale i na evropské úrovni na odborné diskusi, kterou tato největší česká podnikatelská organizace uspořádala za podpory skupiny ČEZ v Bruselu, řekla členka představenstva a předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.  Na této schůzce prezentovala Komora své klíčové energetické priority více než 60 účastníkům, včetně představitelů institucí EU, europoslanců a velvyslance ČR při EU Vladimíra Bärtla.  V rámci diskuse zaznělo, že s rostoucí elektrifikací a zapojením obnovitelných zdrojů do elektrické soustavy narůstá tlak na flexibilitu trhu. Je proto nezbytné, aby se energetické trhy v EU více propojily a umožnily efektivnější přenos elektřiny z míst výroby tam, kde je aktuálně nejvíce potřeba.

Výstavba nových zdrojů 

Rozvoj všech nízkoemisních zdrojů je klíčový pro snižování emisí. Nicméně jejich výstavba stále naráží na technické překážky, a proto je nutné urychlit povolovací procesy a podpořit využívání dlouhodobých smluv PPA. To se týká jak obnovitelných zdrojů, tak jaderné energetiky. V současnosti trvá udělení notifikace jaderného bloku Evropské komisi až dva roky. Současně je nutné modernizovat energetickou infrastrukturu, což v ČR vyžaduje investice v řádu desítek miliard ročně. Evropská komise by problematice sítí měla věnovat větší pozornost. Tyto investice soukromý sektor nemůže sám o sobě plně pokrýt, a proto je třeba efektivně využívat dostupné finanční nástroje, například prostředky z Modernizačního fondu.

Soutěžení zakázek a regulace cen elektřiny

Další oblastí, která zvyšuje náklady na energie, je složité soutěžení sektorových zakázek. Přísná environmentální a sociální kritéria v tendrech vedou k vyšším cenám. Zatímco některé členské státy si vyjednaly výjimky, české firmy musí zakázky vysoutěžit v plném rozsahu. Otevírání směrnice o veřejných zakázkách proto nabízí příležitost k vyjednání výhodnějších podmínek pro ČR. Ke snížení koncové ceny elektřiny může přispět také snížení položek v regulované části ceny. Evropská komise chce motivovat členské státy k redukci daňového zatížení elektřiny v rámci chystané strategie Clean Industrial Deal. V Česku by jednou z cest mohlo být snížení DPH, které již některé země EU využily. Zachování současného tržního modelu je klíčové, avšak je třeba hledat dočasná opatření na podporu energeticky náročného průmyslu.

Přechod na nízkoemisní zdroje a role plynu

Postupný odklon od fosilních paliv znamená nahrazení uhelných zdrojů plynem, který je dle evropské taxonomie označován jako přechodný zdroj do roku 2035. Zuzana Krejčiříková však upozornila, že tento termín je pro ČR nereálný.

„Plyn by měl sloužit jako kapacitní záloha pro vyrovnávání flexibility, proto musíme tlačit na zjednodušení pravidel pro kapacitní mechanismy a ideálně hledat cesty, jak změnit pravidla v taxonomii. Do uvedeného termínu nebudeme mít dostatek nových zdrojů a malé modulární reaktory na trhu ještě nebudou,“ uvedla Zuzana Krejčiříková.

Deregulace jako cesta

Technické problémy v oblasti energetiky jsou mnohdy řešitelné, avšak hlavní překážkou je přebujelá byrokracie. HK ČR proto bude prosazovat, aby jedním z hlavních cílů současného funkčního období Evropské komise byla deregulace. Komora se zaměří na přetavení navrhovaných řešení do legislativních změn, které povedou ke snížení celkových cen energií pro české spotřebitele.

/Zdroj: ČTK, HK ČR/