Bioplynová stanice nikdy nebyla pouze zdrojem elektřiny a tepla. Je to zařízení, které ekonomicky efektivně řeší nakládání s vedlejšími produkty a odpady zemědělců, kteří si ji postavili, nebo těch, kteří sem mohou odpadní biomasu svážet. Stejně tak ve vstupním mixu surovin nachází uplatnění i energetické plodiny či potravinářská produkce s nižší kvalitou. Bioplynové stanice někde zachraňují i chovy zvířat. Stejně jako dříve tak mohou významně zlepšit celkové hospodaření zemědělských podniků.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2022.
Energie z bioplynu se rychle stala součástí velice provázaných zemědělských činností. Zemědělec něco vypěstuje, aby tím nakrmil zvířata i bioplynovou stanici. Kejdu, hnůj, zkaženou úrodu pošle také do bioplynky, a ta mu na oplátku vyrobí energie, které z části prodá, část využije ve vlastním provozu nebo nabídne okolí a vzniklý digestát použije jako hnojivo na pozemky, na kterých opět vypěstuje potraviny, krmení pro svá zvířata a pro bioplynovou stanici. Tento uzavřený kruh se točí a díky synergiím jako celek funguje, i když se některému článku zrovna úplně nedaří.
Na samém počátku bioplynové stanice zachraňovaly chovy hospodářských zvířat z důvodu snižování zápachu a tlaku obyvatel obcí zasažených kejdovým rozvozovým plánem. Dobytek se odvděčí kejdou či hnojem, který je skvělý nositel stopových prvků a biologie pro zdárný fermentační proces. Digestát zase pomáhá řešit zvyšující se náklady na minerální hnojiva a jejich dostupnost vůbec.
Nyní však stojí synergický kolotoč se středobodem v podobě bioplynky ještě před větší výzvou, a tou je dramatický růst cen pohonných hmot a energií. Důsledky války na Ukrajině jsou totiž tak provázané, že asi neexistuje sektor, kterého se alespoň ekonomicky nedotknou. Ceny pohonných hmot se promítnou do nákladů za obdělávání půdy, setí, sklizeň, hnojení. Každý pojezd bude násobně dražší. Tady si ale již mohou gratulovat majitelé těch nemnoha bioplynových stanic, které už čistí část bioplynu na biometan a mohou dodávat traktorům vlastní BioCNG.
V provozu všech zemědělských stanic se již ověřil dřívější předpoklad, že je možné část původního materiálu – kukuřičnou siláž – při anaerobní digesci výhodně nahradit zejména bobovitými rostlinami. Při změně vstupních substrátů je sice ale nutné postupovat opatrně, protože existuje riziko kolapsu biologického procesu. Odborníci ve spolupráci se sdružením CZ Biom proto vypracovali metodiku postupu přechodu na substráty z bobovitých rostlin a způsob monitoringu procesu. Metodika byla zpracována v letech 2020–2021, nebylo tedy možné vzít v potaz současný vývoj cen. Benefity při dnešních cenách vstupů tak jsou ještě mnohem významnější.
Nahrazením části vstupních substrátů jetelem a vojtěškou například došlo k výraznému nárůstu obsahu celkového dusíku v digestátu z 0,4 % až na 0,79 %, což bylo téměř dvojnásobné množství v porovnání s původním stavem. S rostoucí cenou minerálních hnojiv, pohonných hmot a také z důvodů zvyšujícího se tlaku na ochranu půdy se jeví využití bobovitých rostlin jako výhodné i z hlediska péče o půdu a sklizňových a posklizňových nákladů (tabulka 1).
Podstatným benefitem je úspora dusíkatých hnojiv, vycházející z fixace dusíku pomocí hlízkových bakterií přítomných u těchto plodin. Autoři metodiky v tabulce 2 kalkulovali jeho úsporu, přičemž bylo počítáno s fixací 150 až 200 kg dusíku na hektar a cenou dusíku 21 Kč/kg.
Jetel a vojtěška navíc patří mezi bílkovinné plodiny, na které je možné čerpat speciální podporu 2147 Kč/ha, která může ekonomickou bilanci těchto plodin ještě mírně zlepšit.
Závěr je, že bioplynové stanice tedy již dnes nabízí celou řadu možností, jak dál zlepšovat ekonomiku zemědělských podniků: od poskytování energie chovům zvířat, řešení nakládání s odpady, přes snižování nákladů na hnojiva využitím digestátu, až po zlepšení osevních postupů na zemědělské půdě.
Dlouhodobě však ekonomika našich bioplynových stanic není příliš dobrá a ty bez zemědělského zázemí jsou zpravidla již v „červených číslech“. Proto bude potřeba dál zlepšit podmínky podpory jejich provozu.*
(Zdroj: Adam Moravec, CZ Biom)
Foto archiv/CZ Biom
Tab. 1 – Náklady na porost kukuřice, jetele lučního a vojtěšky seté
Náklady na založení porostu
Jednotka
Kukuřice
Jetel luční
Vojtěška setá
Předseťová příprava, setí a ošetření porostu
Kč/ha
30 000
17 500
17 500
Délka trvání porostu
roky
1
2
4
Náklady na jednu sklizeň, dopravu, senážování
Kč/ha
3 000
2 800
2 800
Počet sklizní za rok
-
1
3
4
Celkové náklady na sklizně za rok
Kč/ha
3 000
8 400
11 200
Celkové náklady na celou dobu trvání porostu
Kč/ha/rok
33 000
34 300
62 300
Průměrné náklady za rok
Kč
33 000
17 150
15 575
Průměrný výnos za rok
t/ha/rok
45
28,5
28,5
Náklady na tunu
Kč/t
733
602
546
Tab. 2 – Úspora za fixaci dusíku u jetele lučního a vojtěšky seté v porovnání s kukuřicí
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!