Bioplynová stanice nikdy nebyla pouze zdrojem elektřiny a tepla. Je to zařízení, které ekonomicky efektivně řeší nakládání s vedlejšími produkty a odpady zemědělců, kteří si ji postavili, nebo těch, kteří sem mohou odpadní biomasu svážet. Stejně tak ve vstupním mixu surovin nachází uplatnění i energetické plodiny či potravinářská produkce s nižší kvalitou. Bioplynové stanice někde zachraňují i chovy zvířat. Stejně jako dříve tak mohou významně zlepšit celkové hospodaření zemědělských podniků.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2022.
Energie z bioplynu se rychle stala součástí velice provázaných zemědělských činností. Zemědělec něco vypěstuje, aby tím nakrmil zvířata i bioplynovou stanici. Kejdu, hnůj, zkaženou úrodu pošle také do bioplynky, a ta mu na oplátku vyrobí energie, které z části prodá, část využije ve vlastním provozu nebo nabídne okolí a vzniklý digestát použije jako hnojivo na pozemky, na kterých opět vypěstuje potraviny, krmení pro svá zvířata a pro bioplynovou stanici. Tento uzavřený kruh se točí a díky synergiím jako celek funguje, i když se některému článku zrovna úplně nedaří.
Na samém počátku bioplynové stanice zachraňovaly chovy hospodářských zvířat z důvodu snižování zápachu a tlaku obyvatel obcí zasažených kejdovým rozvozovým plánem. Dobytek se odvděčí kejdou či hnojem, který je skvělý nositel stopových prvků a biologie pro zdárný fermentační proces. Digestát zase pomáhá řešit zvyšující se náklady na minerální hnojiva a jejich dostupnost vůbec.
Nyní však stojí synergický kolotoč se středobodem v podobě bioplynky ještě před větší výzvou, a tou je dramatický růst cen pohonných hmot a energií. Důsledky války na Ukrajině jsou totiž tak provázané, že asi neexistuje sektor, kterého se alespoň ekonomicky nedotknou. Ceny pohonných hmot se promítnou do nákladů za obdělávání půdy, setí, sklizeň, hnojení. Každý pojezd bude násobně dražší. Tady si ale již mohou gratulovat majitelé těch nemnoha bioplynových stanic, které už čistí část bioplynu na biometan a mohou dodávat traktorům vlastní BioCNG.
V provozu všech zemědělských stanic se již ověřil dřívější předpoklad, že je možné část původního materiálu – kukuřičnou siláž – při anaerobní digesci výhodně nahradit zejména bobovitými rostlinami. Při změně vstupních substrátů je sice ale nutné postupovat opatrně, protože existuje riziko kolapsu biologického procesu. Odborníci ve spolupráci se sdružením CZ Biom proto vypracovali metodiku postupu přechodu na substráty z bobovitých rostlin a způsob monitoringu procesu. Metodika byla zpracována v letech 2020–2021, nebylo tedy možné vzít v potaz současný vývoj cen. Benefity při dnešních cenách vstupů tak jsou ještě mnohem významnější.
Nahrazením části vstupních substrátů jetelem a vojtěškou například došlo k výraznému nárůstu obsahu celkového dusíku v digestátu z 0,4 % až na 0,79 %, což bylo téměř dvojnásobné množství v porovnání s původním stavem. S rostoucí cenou minerálních hnojiv, pohonných hmot a také z důvodů zvyšujícího se tlaku na ochranu půdy se jeví využití bobovitých rostlin jako výhodné i z hlediska péče o půdu a sklizňových a posklizňových nákladů (tabulka 1).
Podstatným benefitem je úspora dusíkatých hnojiv, vycházející z fixace dusíku pomocí hlízkových bakterií přítomných u těchto plodin. Autoři metodiky v tabulce 2 kalkulovali jeho úsporu, přičemž bylo počítáno s fixací 150 až 200 kg dusíku na hektar a cenou dusíku 21 Kč/kg.
Jetel a vojtěška navíc patří mezi bílkovinné plodiny, na které je možné čerpat speciální podporu 2147 Kč/ha, která může ekonomickou bilanci těchto plodin ještě mírně zlepšit.
Závěr je, že bioplynové stanice tedy již dnes nabízí celou řadu možností, jak dál zlepšovat ekonomiku zemědělských podniků: od poskytování energie chovům zvířat, řešení nakládání s odpady, přes snižování nákladů na hnojiva využitím digestátu, až po zlepšení osevních postupů na zemědělské půdě.
Dlouhodobě však ekonomika našich bioplynových stanic není příliš dobrá a ty bez zemědělského zázemí jsou zpravidla již v „červených číslech“. Proto bude potřeba dál zlepšit podmínky podpory jejich provozu.*
(Zdroj: Adam Moravec, CZ Biom)
Foto archiv/CZ Biom
Tab. 1 – Náklady na porost kukuřice, jetele lučního a vojtěšky seté
Náklady na založení porostu |
Jednotka |
Kukuřice |
Jetel luční |
Vojtěška setá |
Předseťová příprava, setí a ošetření porostu |
Kč/ha |
30 000 |
17 500 |
17 500 |
Délka trvání porostu |
roky |
1 |
2 |
4 |
Náklady na jednu sklizeň, dopravu, senážování |
Kč/ha |
3 000 |
2 800 |
2 800 |
Počet sklizní za rok |
- |
1 |
3 |
4 |
Celkové náklady na sklizně za rok |
Kč/ha |
3 000 |
8 400 |
11 200 |
Celkové náklady na celou dobu trvání porostu |
Kč/ha/rok |
33 000 |
34 300 |
62 300 |
Průměrné náklady za rok |
Kč |
33 000 |
17 150 |
15 575 |
Průměrný výnos za rok |
t/ha/rok |
45 |
28,5 |
28,5 |
Náklady na tunu |
Kč/t |
733 |
602 |
546 |
Tab. 2 – Úspora za fixaci dusíku u jetele lučního a vojtěšky seté v porovnání s kukuřicí
Náklady na bioplyn |
Jednotka |
Kukuřice |
Jetel luční |
Vojtěška setá |
Produkce dusíku |
Kč/ha/rok |
0 |
150 |
200 |
Cena dusíku |
Kč/kg |
21 |
21 |
21 |
Výnosy za rok |
Kč/ha/rok |
0 |
3 150 |
4 200 |