Česká republika zaostává mezi státy Evropské unie v energetickém zpracování komunálního odpadu. Nejvíce jej totiž ukládáme bez jakéhokoli užitku na skládky, zatímco na energii zpracováváme pouze 12 %.Významný potenciál pro energetické využití přitom má biologická složka odpadu, jejíž produkce v Česku ročně dosahuje až dvou milionů tun. Její recyklací by podle odhadů Energy financial group(EFG) bylo možné získat BioCNG pro více než 150 tisíc aut nebo zelený plyn (biometan) až pro 130 tisíc domácností po celý rok.
Česko se řadí podle Eurostatu mezi země s největším počtem skládek v Evropě, kde končí téměř polovina komunálního odpadu(45 %) bez jakéhokoli dalšího využití. Jejich počet by nicméně mohl klesat tříděním biologicky rozložitelného odpadu, který běžně tvoří až třetinu obsahu tzv. černých popelnic. Zbytky z kuchyní v domácnostech, škol nebo restaurací je totiž možné namísto skládkování využívat jako obnovitelný zdroj a zpracovávat je na zelenou elektřinu, teplo a biometan (BioCNG).
Češi se sice v recyklaci a kompostování komunálního odpadu drží v evropském průměru (43 %), výrazně však zaostávají v jeho energetickém zpracování. Zatímco v sousedním Německu se k výrobě energie využívá bezmála třetina odpadu (31 %), v Česku je to zatím jen kolem desetiny (12 %).„Pro energetické zpracování odpadu v Česku je zapotřebí rozvoj infrastruktury. Výstavbě zařízení na výrobu energie z odpadu u nás však stále brání tradice skládkování a to, že do sektoru energetického zpracování bioodpadu dříve nesměřovalo tolik investic. Dnes už je situace mnohem lepší, protože si začínáme uvědomovat důležitost lokálních zdrojů, například i v důsledku energetické krize,“ vysvětluje Tomáš Voltr, výkonný ředitel skupiny EFG.
Využít energetický potenciál biologicky rozložitelného odpadu a ekologicky jej recyklovat je možné jedině po jeho vytřídění. Proto skupina EFG s cílem využívat kuchyňské zbytky či prošlé potraviny jako obnovitelný zdroj energie spustila projekt „Třídím gastro“. Za dva roky jeho fungování si třídění gastroodpadu, tedy kuchyňských zbytků, osvojilo už přes dvacet českých měst a obcí v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Recyklovaný odpad díky tomu namísto skládkování putuje do bioplynové stanice EFG Rapotín BPS či EFG Vyškov BPS, kde se zpracovává na nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo.*
/zr/
