Jak vychází ekonomika tepelného čerpadla v soustavě zásobování teplem v Napajedlích

Také teplárenství čeká dekarbonizace, která však nebude jednoduchá. Systém centrálního zásobování teplem (CZT) je velmi propracovaný a rozhodně není smysluplné ho rušit. Avšak je možné modernizovat uhelné zdroje a nahradit je novými, ekologičtějšími. Proto Teplárenské sdružení (TS) ve spolupráci se společností Exergie Česká republika zkouší pilotní projekt instalace tepelného čerpadla, který by ověřil předpoklady a mohl být inspirací pro řadu tepláren.

Jedinou instalací tepelného čerpadla v soustavě zásobování teplem zůstává využití geotermální energie v teplárně TERMO Děčín, které bylo uvedeno do provozu před více než 20 lety. To by se však v již relativně blízké budoucnosti mohlo začít zásadně měnit. Ekonomické souvislosti využití tepelného čerpadla demonstruje na konkrétní lokalitě, výsledky je ale možné zobecnit na blokové plynové výtopny do výkonu 20 M, které budou od roku 2027 zařazeny do ETS2.

Pilotní projekt

Hodnocenou lokalitou je sídliště s cca 1200 obyvateli a množstvím prodaného tepla 6300 MWh, délka rozvodů tepla činí 4,5 km. Lokalita je v současné době připojená na parovod z teplárny Otrokovice, který historicky sloužil primárně pro dodávky páry průmyslovému odběrateli. Po ukončení dodávek je zachování parního napáječe jako zdroje tepla pro tuto soustavu ekonomicky nerentabilní. Vybudování zdroje tepla přímo v lokalitě i ve variantě s tepelným čerpadlem je jednou z možných variant ekonomicky udržitelného zásobování této lokality. Potřebný tepelný výkon dosahuje 2800 kW a roční výroba tepla 7000 MWh. Předpokládaná teplota topné vody je 80/45 °C při maximálním odběru a 65/42 °C v létě. Pro nasazení tepelného čerpadla byly uvažovány čtyři varianty: využití tepla z řeky, z čistírny odpadní vody (dále jen ČOV) a z okolního vzduchu s výkonem 1200 kW a dále menší varianta využití okolního vzduchu s výkonem 600 kW. Technické parametry variant byly navrženy ve spolupráci se společností Exergie Česká republika s.r.o. a jsou shrnuty v tabulce 1.

Tabulka 1: Technické parametry variant

Ekonomické hodnocení variant bylo provedeno pro dvě úrovně investice nízkou a vysokou, která by měla vyjadřovat možnou variabilitu v závislosti na místních podmínkách a zvoleném technickém řešení. Ve všech variantách je uvažována investiční dotace ve výši 60 %. Vlastní investice představuje investiční náklady z pohledu investora po odečtení investiční dotace.

Nová tarifní struktura

Pokud by navíc Energetický regulační úřad přistoupil k tarifní reformě, která by snížila cenu za distribuci elektřiny v domě mimo špičky odběru, představovalo by to další přínos pro ekonomiku tepelného čerpadla, protože jeho provoz v této době by bylo možné nahradit buď akumulací tepla nebo s využitím plynového kotle (ekonomický přínos byl simulován snížením poplatku za rezervovanou kapacitu o 30 procent - ekonomické podmínky C). Pak se tepelné čerpadlo využívající teplo z řeky, čistírny odpadních vod nebo okolního vzduchu stává s investiční dotací na úrovni 60 procent plně konkurenceschopnou technologií a v případě zajištění odpovídajícího objemu dotačních prostředků lze očekávat masivní rozvoj těchto instalací. Do 28. 11. 2025 je možné podávat žádosti o investiční dotaci na instalaci tepelného čerpadla v rámci výzvy HEAT č. 1/2025 z Modernizačního fondu. Na projekty OZE jsou k dispozici 3 mld. Kč a míra podpory může dosáhnout až 60 procent.*

Celý článek si přečtěte v  Energii 21 č. 4

/Jiří Vecka a Martin Hájek, Teplárenské sdružení ČR/

Ilustrační foto /archiv TS ČR