V Česku aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy. O jaké závazky jde a jak vznikají?
Globální rámec tvoří především Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Convention on Climate Change, UNFCCC), která byla přijata v roce 1992 a do dnešního dne ji podepsaly téměř všechny státy světa (celkem 198).
Tuto úmluvu v roce 1997 doplnil Kjótský protokol, ve kterém se 37 ekonomicky nejrozvinutějších zemí zavázalo snížit své emise skleníkových plynů. Protokol byl v roce 2015 nahrazen Pařížskou dohodou, v níž se smluvní strany (aktuálně jich je 196, včetně EU) zavázaly k „…udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.“
Ke sledování pokroku a naplňování stanovených cílů využívá Pařížská dohoda především dva nástroje:
- Národně stanovené příspěvky (Nationally Determined Contributions, NDCs) k mitigaci a adaptaci na změnu klimatu, které všechny smluvní strany reportují každých pět let, přičemž EU uvádí společný příspěvek pro všechny unijní státy.
- Dlouhodobé nízkoemisní strategie – v případě Česka jde o Politiku ochrany klimatu.
Evropská unie, jakožto smluvní strana Pařížské dohody, následně přijímá prostřednictvím legislativního procesu (mezi Evropskou komisí, Parlamentem a členskými státy reprezentovanými Radou EU) konkrétní závazky pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky. Těmito závazky a klimatickou politikou (reprezentovanou mj. Zelenou dohodou pro Evropu) se EU podílí na celosvětovém úsilí zastavit probíhající změnu klimatu.
Na plnění společných unijních cílů se musejí podílet také jednotlivé členské státy, tedy i Česko. Každý stát může zároveň přijmout závazky, které jsou ambicióznější než ty, jež navrhuje Unie. Některé země to skutečně dělají – zatímco EU si např. vytyčila cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 1990), Dánsko si stanovilo závazek dosáhnout snížení o 70 %, který si navíc ukotvilo ve vlastním klimatickém zákoně. Kromě toho je též důležité zdůraznit, že členské státy mají odpovědnost nejen vůči unijním závazkům, ale i vůči závazku stanovenému v Pařížské dohodě (udržení průměrného oteplení planety výrazně pod 2 °C, ideálně pod 1,5 °C), protože jsou jejími smluvními stranami i samostatně, tedy ne pouze jako součást EU.
České ambice v oblasti snižování emisí skleníkových plynů musí reflektovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy. Shrnuty jsou ve třech strategických dokumentech:
- Politika ochrany klimatu,
- Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP) -
- Státní energetická koncepce.
Všechny tři dokumenty procházejí v letech 2023–2024 revizí. Právě ony určí, jak bude vypadat cesta Česka k bezemisnímu hospodářství po zbytek této dekády.
V ČR aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti. Všechny tři strategické dokumenty by přitom měly zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy.
V průběhu přípravy strategických dokumentů, bude klíčové najít odpověď na následující otázky:
- Jak je ČR připravena podílet se na celosvětovém úsilí na zastavení klimatické změny?
- Jak konkrétně vypadají vládní plány ČR k naplnění klimatických závazků?
- Jaká opatření vláda v jednotlivých sektorech zvolí?
- Jsou zvolené cíle vzhledem ke globálnímu úsilí v ochraně klimatu dostatečné (s přihlédnutím k socioekonomickým možnostem ČR)?
Celý přehledový článek: https://faktaoklimatu.cz/explainery/klimaticke-zavazky-cr
Jednostránkový přehled: https://faktaoklimatu.cz/assets-local/files/klimaticke-zavazky-cr-onepager.pdf
JiT (Zdroj: Fakta o klimatu)*
Obrázek: Členské státy EU mají odpovědnost nejen vůči unijním závazkům, ale i vůči závazku stanovenému v Pařížské dohodě. Foto archiv/EU
