Jaká je budoucnost využití biopaliv v naší dopravě?
Snížení emisí skleníkových plynů má do roku 2030 podle balíčku Fit for 55 v Evropské unii činit alespoň 55 % oproti roku 1990 a do roku 2050 plánuje EU klimatickou neutralitu. Podíl OZE je nově potřeba zvýšit na 38–40 % do roku 2030. Revize směrnice RED III dává členským státům možnost volby mezi závazným cílem snížit emise skleníkových plynů v dopravě do roku 2030 o 13 %, nebo dosažením nejméně 29% podílu energie z OZE v rámci konečné spotřeby energie v dopravě do roku 2030.
Výtah z článku z časopisu Energie č. 5/2024.
V Česku výběr způsobu naplnění evropské směrnice RED III živé diskuzi, při které se na pomyslném stupni vítězů několikrát vystřídala obě řešení. I přes zrušení povinného přimíchávání biosložek nakonec zvítězilo řešení s dosažením podílu energie z obnovitelných zdrojů.
Povinné biosložky
V roce 2007 bylo v České republice zavedeno povinné přimíchávání biosložek do nafty, kdy měla veškerá motorová nafta obsahovat minimálně 2 % biosložky. V roce 2009 se tento podíl zvýšil již na 4,5 % u nafty a pro benzín byl zaveden cíl 3,5 %. Hned o rok později se kritéria dále navýšila na 6 % pro naftu a 4,1 % pro benzín. Oba limity se podařilo distributorům paliv splnit a později i překročit bez dalšího legislativního přitvrzení.
V domnění, že biosložky zdražují palivo byla v roce 2022 povinnost přimíchávání zrušena a distributoři paliv tak mohli od povinných podílů biosložek odstoupit. Na druhou stranu však stále zůstala v platnosti povinnost dosažení úspory emisí. Té je možné dosáhnout několika způsoby a záleží na distributorovi paliv, který si zvolí. Praxe ukazuje, že jsou využívány kombinace možných a dostupných způsobů, které jsou vybírány s ohledem na přínos v úspoře emisí a náklady s tím spojenými.
Ukončení povinného přimíchávání biosložek nakonec nevedlo k jejich nižší spotřebě, jak mnozí předpovídali, ale naopak došlo celkově k mírnému nárůstu. Snížení spotřeby biosložek se projevilo u motorové nafty. Naopak u benzinu došlo k nárůstu přimíchávání, který pokles u nafty převýšil.
Pokročilá biopaliva
V současné době probíhá diskuze o zpřísnění povinnosti pokrýt spotřebu pohonných hmot podílem pokročilých paliv, která již je zakotvena v zákoně o ochraně ovzduší. Zatím byl předložen návrh rozšiřující povinnost zajištění podílu pokročilých paliv o samostanou složku v podobě pokročilého biometanu tuzemské produkce. Nově by tedy mohl být vyžadován podíl pokročilého biometanu na energetické hodnotě spotřeby vybraných paliv.
Diskuze je již v podobě pozměňovacího návrhu, který má změnit zákon o ochraně ovzduší. Návrh počítá s rostoucí trajektorií vyjádřenou povinným podílem v jednotlivých letech, a to až do roku 2030 následovně:
> v roce 2026 nejméně 1,25 % energetických,
> v roce 2027 nejméně 1,5 % energetických,
> v roce 2028 nejméně 2,5 % energetických,
> v roce 2029 nejméně 3,75 % energetických,
> v roce 2030 a v každém následujícím kalendářním roce nejméně 5,5 % energetických.
Bariéry rozvoje
Velkou otázkou je také vývoj cen a nabídky pokročilých paliv v blízké budoucnosti. Nyní je pokročilý biometan nejdostupnějším pokročilým palivem s potenciálem překračujícím navrhované zákonné požadavky. Bude však jeho cena atraktivní pro distributory paliv a jejich povinnost zajištění podílu pokročilých paliv i za pět let? Dokáží na základě takto definovaných legislativních podmínek distributoři uzavřít dlouhodobé kontrakty, které by zajistily provozovatelům dostatečnou jistotu pro investici do nových zařízení produkující biometan?
Vše se bude odvíjet od ceny emisních povolenek a pokut za nedodržení stanovených kvót. Jde tedy o veličiny, které se nedají s jistotou dlouhodobě předvídat, a navíc závisí největší měrou na vývoji environmentální politiky. Takto definované riziko neumí ošetřit žádný běžný investor. Je tedy nutné, aby státní cíle a strategie byly dlouhodobě popsány v dokumentech, které mají váhu a zajišťují dlouhodobou stabilitu, nejlépe i vymahatelnost. Právě to je jednou z největších bariér rozvoje – legislativní nestabilita, dána změnou politické nálady ve společnosti.
Adam Moravec, CZ Biom
Bioplynová stanice ZD Herálec u Humpolce produkuje biometan využívaný pro pohon bioCNG autobusů jihlavského dopravního podniku/Foto Ondřej Malinovský
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!