Jaké jsou možnosti transformace českého teplárenství?

Na systémy dálkového vytápění je v České republice napojeno 1,7 milionu domácností, což jsou přibližně 4 miliony obyvatel, tedy 40 % populace (MPO, 2023). Více než polovinu palivové základny pro dálkové vytápění stále tvoří uhlí (přesněji 55 % dle dat z roku 2022) a ačkoliv jeho úloha postupně klesá, místo obnovitelnými zdroji energie je uhlí nahrazováno fosilním (zemním) plynem[1]. Centrum pro dopravu a energetiku vypracovalo analýzu, která zkoumá možnosti transformace českého teplárenství.

S významným využitím plynu bohužel také nadále počítají plány pro dekarbonizaci teplárenství na základě aktualizace národních strategických dokumentů v oblasti energetiky a klimatu[2]. Do roku 2030 by měla sice skončit výroba tepla z uhlí, to má však nahradit z velké části právě fosilní plyn. Mezi lety 2030 - 2050 pak má docházet k útlumu využívání fosilního plynu, jehož roli v teplárenství převezmou obnovitelné a dekarbonizované plyny, biomasa, odpadní teplo (např. i z jaderných elektráren) a vytápění na bázi obnovitelných zdrojů energie. Spoléhat se na fosilní plyn jako na přechodný zdroj energie s nejasným termínem ukončení jeho spalování není dlouhodobě udržitelným řešením.

Čím nahradit uhlí

V současnosti je uhlí v řadě případů nahrazováno fosilním (zemním) plynem, což v Centru pro dopravu a energetiku (CDE) považujeme za problematické z klimatického i geopolitického hlediska. Přechod z uhlí na plyn v teplárnách sice papírově znamená snížení emisí při výrobě tepla a elektřiny, stále se však jedná o fosilní palivo, jehož spalováním vznikají emise skleníkových plynů a přispívá tak ke zhoršování klimatické krize.

“Ani po dvou letech zničující války na Ukrajině se nám navíc nepovedlo odstřihnout od dodávek fosilních paliv z Ruska,” uvádí Veronika Murzynová, odbornice CDE na dekarbonizaci vytápění a emise metanu. “Podíl ruského fosilního plynu na dodávkách do Česka byl dle předběžných dat na přelomu loňského a tohoto roku asi 60 %. Ale i kdyby se nám povedlo plně nahradit ruský plyn např. dodávkami z Kataru nebo Ázerbájdžánu, pouze vyměníme naši energetickou závislost na jednom nestabilním režimu za jiný. I v tomto kontextu je nezodpovědné naši spotřebu plynu ještě zvyšovat.”

Fosilní plyn je navíc i na evropské úrovni brán jako velmi dočasné řešení. Jeho roli by co nejdříve mělo převzít vytápění na bázi obnovitelných zdrojů energie, využití  odpadního tepla, ale i obnovitelné a dekarbonizované plyny či biomasa. Financování rekonstrukcí stávajících nebo dokonce výstavby nových plynových tepláren a další infrastruktury se tak velmi brzy může stát zmařenou investicí. Vytápění z obnovitelných zdrojů oproti tomu znamená do velké míry nezávislost na geopolitické situaci a dovozu paliva z politicky nestabilních režimů.

Vysoká investice

Přechod teplárenství na obnovitelné zdroje si vyžádá investice v řádu desítek až stovek miliard korun. Potřebujeme také vytvořit robustní plán za spolupráce státního sektoru se samosprávami a dodavateli energií všech velikostí. Pokud však nezačneme se strategickým plánováním a investicemi nyní, přeměna energetiky a vytápění se prodraží ještě násobně více. “Dobrou zprávou je, že se stát otázkou teplárenství aktivně zabývá, a také, že zástupci teplárenství dnes již o obnovitelných zdrojích jako o náhradě uhlí uvažují. U toho by ale nemělo zůstat - je potřeba přejít od slov k činům,” říká Murzynová. "V Česku například máme pouze jedno velké průmyslové čerpadlo v Děčíně, které je už více jak 20 let staré. To je zoufale málo, je to při tom čím dál dostupnější a prověřená technologie."

Nevýhody zemního plynu

Jak jsme se v posledních letech přesvědčili, závislost na dovozu fosilních paliv ze třetích zemí podkopává naši energetickou bezpečnost. Nahrazením části dodávek plynu z Ruské federace např. těmi z USA zase ignorujeme skutečnost, že velká většina takto získaného LNG je těžena pomocí hydraulického frakování, což je extrémně environmentálně škodlivá technologie, která je v mnohých evropských státech zakázána  (Deutsche Welle, 2022). V průběhu těžby, zpracování a přepravy fosilního plynu navíc dochází k únikům metanu  (Evropa v datech, 2024), který je po CO2 druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem. V horizontu 20 let je dokonce více než 80x silnější než CO2. Mitigace emisí metanu v následující dekádě je i dle IEA jedním ze základních předpokladů k udržení oteplení planety kolem 1,5 °C do konce století  (Mezinárodní agentura pro energii, 2023).

Možná řešení

Přechod na obnovitelné zdroje znamená masivní investice a robustní plán na příští desetiletí: v ČR vedle sebe existuje cca 100 velkých[3] a 550 malých soustav dálkového vytápění  (Energetický regulační úřad, 2022). Pouze 38 % velkých systémů je ve veřejném vlastnictví  (Knápek et al., 2022), takže spolupráce státního sektoru se samosprávami a dodavateli energií všech velikostí je i v této oblasti zcela zásadní. Je v zájmu státu, obcí i občanů, abychom si zvolili technologii, jejíž pomocí získáme vytápění a chlazení za co nejpříznivější cenu, a která zároveň bude spolehlivá. Vytápění z OZE (např. pomocí tepelných čerpadel nebo solárních kolektorů) znamená do velké míry nezávislost na geopolitické situaci a dovozu paliva z politicky nestabilních režimů.

České teplárenství tedy musí projít zásadní proměnou od téměř úplné závislosti na fosilních palivech k využívání obnovitelných zdrojů (tzv. vytápění čtvrté a páté generace, viz obrázky). Tyto sítě počítají s vysokým podílem obnovitelných zdrojů při výrobě tepla, a to i pomocí integrace do inteligentních energetických systémů nebo např. velkokapacitního a sezónního skladování tepelné energie (Danish Center for Energy Storage, 2024). S postupným přechodem na pokročilé systémy vytápění je samozřejmě spjata i důkladná rekonstrukce systémů samotných i vytápěných budov na co nejvyšší  energetický standard tak, aby bylo možné zajistit tepelný komfort i se sníženou teplotou  média na straně dodávky. Při rekonstrukcích je možné dosáhnout energetických úspor v řádu desítek procent (Veronica, 2024), a tím pádem i značně snížit požadavky na objem vyrobeného tepla a ve výsledku také účty domácností za vytápění.

 

Základní předpoklady pro úspěšnou transformaci teplárenství

  1. Zavedení strategického plánování potřeb pro vytápění a chlazení na úrovni měst a obcí jako základ dekarbonizace, vertikální spolupráce napříč jednotlivými úrovněmi veřejné správy i s provozovateli teplárenských zařízení.
  2.  Analýza potenciálu dálkového vytápění z obnovitelných zdrojů[4], zhodnocení nejefektivnějšího způsobu dekarbonizace jednotlivých větví dálkového vytápění podle potenciálu a místních podmínek - může jít o přechod na průmyslová čerpadla, využití druhotného tepla např. z čističek odpadních vod, supermarketů a datových center.
  3. Realistické zhodnocení udržitelnosti jednotlivých sítí dálkového vytápění z ekonomického i ekologického hlediska, zhodnocení možností jejich decentralizace nebo naopak rozšíření.
  4. Všude, kde je to možné, přejít z uhlí rovnou na obnovitelné zdroje energie, a vyhnout se tak riziku uzamčení se ve spalování fosilního plynu.
  5. Důraz na úspory energie, a to na straně spotřebitelů i distributorů tepla (princip “energetická účinnost především”) (European Commission, 2024).
  6. Zajistit financování transformace teplárenství z prostředků Modernizačního fondu s vyloučením projektů využívajících fosilní paliva, v souladu s kohezními fondy.
  7. Změna současného ekonomického modelu tepláren z pouhého prodeje tepla na poskytování komplexních služeb v oblasti energetického managementu či realizaci úsporných opatření (Ekolist, 2022), která pomohou zajistit dostatečný tepelný komfort pro všechny skupiny obyvatel.

/zr/ Zdroj: CDE*

 [1] Například v případě Elektrárny Mělník nebo Teplárny Trmice informovala média o plánovaném přechodu z uhlí na plyn (Ekonomický deník, 2023).

[2] Národní klimaticko energetický plán (NKEP), Státní energetická koncepce (SEK), Politika ochrany klimatu (POK).

[3] Velká soustava - výkon nad 20 MWt

[4] Na takové analýze by měli spolupracovat zástupci a zástupkyně veřejného i soukromého sektoru, akademie a teplárenských společností.

Na titulním foto : Studené dálkové vytápění (vytápění 5. generace) /CDE

Na obrázku srovnání systémů dálkového vytápění 1. - 4. generace /CDE

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down