Změnami klimatu je třeba se zabývat na úrovni států, zároveň ale sama Česká republika musí danou problematiku řešit politicky a právně. Uvedla to vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Hana Müllerová na tiskové konferenci v Praze při příležitosti zveřejnění šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle Müllerové správným krokem by tak bylo přijetí klimatického zákona, což je momentálně otázkou veřejných debat.
„Vzorem jsou tady jiné evropské státy. Už asi 15 států v Evropě má klimatický zákon, a tady nemyslím nějaký zákon třeba o obchodování s emisními povolenkami, ten má Česká republika také. Ale skutečně rámcový, obecný zákon, který v jednom předpise vyřeší dohromady různé otázky klimatické akce,“ řekla Müllerová. Daný zákon by podle ní mohl mimo jiné zakotvit cíle v ochraně klimatu či uvést takzvaný princip zákazu regrese, který by stanovil, že jednou přijatá úprava se nesmí zhoršit v následujícím zákoně ani v novelizaci stávajícího zákona.
Podle šesté hodnotící zprávy, zveřejněné minulý týden, planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Podle středních odhadů nové zprávy IPCC dojde k překročení tohoto limitu nejpozději na začátku příští dekády. Klimatické závazky států vyhlášené na základě Pařížské dohody nestačí tak na to, aby se globální teplota v budoucnu zvýšila o maximálně dva stupně Celsia, jak bylo sjednáno, ale vedly by k oteplení o dva až tři stupně Celsia. „Blížíme se k bodu, z něhož není návratu; k překročení mezinárodně dohodnuté hranice globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Jsme na vrcholu bodu zvratu. Ale ještě není pozdě. Loňská zpráva IPCC jasně ukázala, že je možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia pomocí rychlého a hlubokého snížení emisí ve všech odvětvích světové ekonomiky,“ komentuje vydání zprávy IPCC generální tajemník OSN António Guterres. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zpráva potvrzuje rostoucí intenzitu negativních dopadů klimatické změny.
Pro další vývoj je zásadní, zda se podaří výrazně snížit emise v následujících osmi letech. Všechny scénáře umožňující dosažení cíle Pařížské dohody vyžadují rychlý a výrazný pokles emisí skleníkových plynů už před rokem 2030. „Máme-li nárůst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 °C, musí globální emise oxidu uhličitého do roku 2030 klesnout o 48 procent a emise metanu o třetinu. Samotná fosilní infrastruktura, stávající i plánovaná, přitom hrozí brzy spotřebovat zbývající uhlíkový rozpočet pro zastavení oteplení na hranici 1,5 °C,“ uvádí zpráva.
Prohlubování změny klimatu znamená zásadní hrozbu pro lidskou společnost i pro ekosystémy. Adaptace je nutná, nemůže být ale náhradou za rychlé snižování emisí skleníkových plynů. V některých oblastech a regionech světa se už dnes na probíhající změny adaptovat nelze. Naději vidí klimatičtí vědci zejména v dramatickém poklesu cen nízkouhlíkových technologií v letech 2010 až 2019, zejména energie ze slunce, větru a lithium-iontových baterii. Investice do těchto technologií ale musí být několikanásobně vyšší. „Znalosti, nástroje i finanční prostředky pro řešení klimatické krize lidstvo má,“ píše se v nové zprávě IPCC. Razantní postoj musí nyní bezodkladně zaujmout vlády, a to i na poli mezinárodních vyjednávání.
Podle vědců cíle vytyčené IPCC se rámcově shodují s plánem Evropské unie snížit uhlíkové emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990 a do roku 2050 se stát klimaticky neutrálním kontinentem. Docílit toho členské státy chtějí souborem zákonných opatření nazvaným Fit for 55. Světoví lídři se za zhruba devět měsíců sejdou na klimatické konferenci OSN COP28, aby poprvé zhodnotili plnění pařížské dohody a načrtli plán dalšího postupu.
Šestá hodnotící zpráva vychází z práce především tří pracovních skupin, které od roku 2021 postupně sestavily tři dílčí studie nazvané Fyzikální vědecké základy, Dopady, adaptace a zranitelnost a Zmírňování změny klimatu.*
(Zdroj: Týdeník Zemědělec)
