Úkolem delegátů a delegátek nadcházející 28. Klimatické konference OSN (COP 28) je najít globální dohodou na ukončení spalování fosilních paliv. Na briefingu pro média na to upozornili zástupci a zástupkyně nevládního sektoru zabývající se tématem ochrany klimatu. Česko má podle nich stále dluh také v oblasti klimatických financí.
On-line briefing pořádaný Klimatickou koalicí a Greenpeace ČR nabídl pohled odborníků a odbornic z nevládního sektoru na nadcházející klimatickou konferenci OSN a představil jejich očekávání. Tématem byla také role České republiky a Evropské unie v procesu mezinárodních klimatických vyjednávání.
28. Klimatická konference OSN proběhne ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2023 v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Kromě snižování emisí skleníkových plynů bude předmětem letošních jednání také globální zhodnocení pokroku v plnění závazků Pařížské dohody (tzv. Global Stocktake) či potřeba navýšení klimatických financí. Na briefingu zaznělo varování, že i přes dosavadní úsilí světa emise skleníkových plynů stále stále stoupají. Klimatická krize se prohlubuje rychleji a zhoršují se i vyhlídky do budoucna.
Přednášející během briefingu představili také širší geopolitický kontext konference, zdroje pro novináře a aktuální závazky a postoje významných států, které se konference zúčastní. Záznam z informačního briefingu pro zástupkyně a zástupce českých médií najdete na YouTube kanálu Klimatické koalice.
Za organizace sdružené v Klimatické koalici se 28. klimatické konference OSN (COP 28) v Dubaji zúčastní Miriam Macurová z Greenpeace Česká republika a klimatický tým Člověka v tísni.
Sven Harmeling, expert na mezinárodní klimatickou politiku, CAN International, řekl: „Na konferenci COP 28 je potřeba dojít k celkovému závazku úplně přestat používat fosilní paliva. EU by nejpozději v roce 2030 měla přestat používat uhlí. Zemní plyn by měla přestat používat do roku 2035.“
Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, uvedla: „Svět je svědkem toho, že klimatické rekordy jsou prolamovány čím dál rychleji, což je velmi znepokojivé. Jeden z těchto rekordů byl zaznamenán 18. listopadu 2023, kdy průměrná globální teplota přesáhla 2 °C v porovnání s předindustriální úrovní. Pařížská dohoda stanoví cíl nepřekročit hranici 1,5 °C v podobě dlouhodobě zaznamenaného trendu. Skutečnost, že už nyní se lidstvu podařilo hranici 1,5 ° překonat, je velkým varovným signálem, že je nutné tento trend zvrátit.“
Pavel Přibyl, ředitel FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci, řekl: „Česká republika si dlouhodobě nese emisní dluh a dodnes je v čele žebříčku v přepočtu emisí na obyvatele v EU. Ovšem 80 % finančních nákladů na důsledky klimatických změn ponesou ti nejzranitelnější – obyvatelé rozvojových zemí. Nastavení příspěvků do speciálního fondu pro kompenzaci ztrát a škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným chudým zemím je považováno za jeden z téměř povinných výstupů COP28. Klimatické fondy budují odolnost vůči klimatickým změnám a chrání před nestabilitou ve světě, rozvojovým zemím pomůžou adaptovat se na změny klimatu a rozvíjet se s pomocí využití čistých technologií.“
Red (Zdroj: Klimatická koalice a Greenpeace)
