Lesní ekosystémy přispívají k boji s důsledky globálních změn zejména prostřednictvím ukládání uhlíku, který přijímají z atmosféry do lesní půdy. V tomto procesu je klíčová role půdních mikroorganismů – bakterií a hub. Jak nyní popisují vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR lesy a jejich mikrobiom jsou zároveň globálními změnami klimatu ohrožovány. Informovala o tom Akademie věd.
Lesní ekosystémy pokrývají přibližně 30 procent zemského povrchu, což je asi 42 milionů kilometrů čtverečních, a ukládají 45 procent uhlíku, který se nachází v suchozemských ekosystémech. Působí také jako významný zásobník uhlíku, který zachytí 7,6 gigatuny oxidu uhličitého ročně.
Sucho, vysoké teploty a jejich důsledky, ke kterým patří přemnožení škůdců nebo požáry, neovlivňují pouze lesní stromy, ale i mikroorganismy v lesních půdách. Nejohroženější skupinou jsou podle vědců pravděpodobně symbiotické mykorrhizní houby, které pomáhají lesním stromům získávat živiny a zároveň jsou klíčové pro ukládání uhlíku v půdě. Protože houby závisejí na lesních dřevinách, působí na ně negativně jak rostoucí teplota, kterou špatně snášejí, tak sucho, které oslabuje jejich stromové hostitele. Zejména v půdách s omezenou dostupností živin ohrozí snížení diverzity nebo početnosti mykorrhizních hub vývoj lesních porostů, vysvětlili odborníci. K omezení negativních vlivů globálních změn je třeba nalézt strategie takzvaného chytrého lesnictví, které zachovají diverzitu a funkci společenstva půdních organismů.
„Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy a další nadzemní organismy a při plánování managementu lesů je nutno brát zřetel i na jejich potřeby,“ uvedl Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, jeden z autorů studie. Jedním z opatření, které vědci navrhují, je přechod od sklízení celých porostů holosečí, byť prostorově omezených, k průběžné těžbě. Ta totiž lépe vyhovuje půdním mikroorganismům – v porostu zůstává vždy určitý podíl dospělých stromů a pod nimi se vyvíjí nová generace porostu. „Velký význam pro zachování diverzity má ponechání části mrtvého dřeva po těžbě v lese,“ dodal Baldrian.
Lesní hospodaření, které lépe zachovává funkci ekosystémů, je nákladnější a vhodný způsob hospodaření je nutné volit s přihlédnutím k místním podmínkám. Nové strategie jsou proto dosud předmětem výzkumu. „To je výzva pro lesníky i pro ty, kteří o lesích rozhodují. Pokud ale nic nezmění, zvyšuje se riziko poškození porostů v důsledku extrémních podmínek, například horka, sucha nebo přemnožení škůdců,“ shrnul Baldrian. I za běžných podmínek lesy, v nichž se hospodaří „chytře“, ukládají více uhlíku, což je žádoucí, dodal.
E21 (Zdroj: Týdeník Zemědělec)
Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy. Foto archiv/VLS
