V minulém čísle Energie 21 jsme čtenářům představili čtrnáct svazů, asociací a sdružení, jejichž činnost nějak souvisí s obnovitelnými zdroji energie a čistými technologiemi. Mezitím se na scéně objevila další organizace: Aliance pro energetickou soběstačnost.
Na ustavující schůzi sdružení Aliance pro energetickou soběstačnost byl do funkce předsedy zvolen Pavel Šich. Jménem čtenářů časopisu Energie 21 jsme mu položili několik otázek.
Vykonáváte funkci předsedy nedávno založené Aliance pro energetickou soběstačnost. Můžete nám tuto organizaci blíže představit?
Aliance pro energetickou soběstačnost je nevládní organizace propojující producenty energie z obnovitelných zdrojů a profesionály z oblasti šetrného využívání energie s univerzitním a veřejným prostorem. Cílem Aliance je maximální využití výhod kombinace místních čistých zdrojů energie s vysoce účinnými technologiemi. Naše činnost je zaměřena na osvětu, propagaci moderních trendů a vzdělávání. Aliance usiluje o postupnou proměnu české ekonomiky tak, aby byla poháněna nezávislým, čistým a ve vhodných případech lokálním energetickým systémem.
Jak mohou organizace, jako je Aliance, ovlivnit energetický sektor? Nebo jde o další lobby?
Lobbing není nutné chápat prioritně jako něco negativního. K tomuto pojetí v českém prostředí pochopitelně tíhneme kvůli kauzám se sedmičkami vína v krabici. Lobby však může mít také transparentní podobu. Jde o veřejné představení expertních analýz a návrhů na legislativní úpravy. Pak se i tento způsob práce může stát součástí demokratického prosazování moderních názorů a pohledů na možnou proměnu domácí energetiky. To je směr, kterým se chce Aliance vydat. Naším cílem je otevírání nových témat a odbourávání zažitých klišé o konveční i obnovitelné energetice. Zájmem Aliance je pomoci Česku zbavit se závislosti na fosilních palivech, uranu nebo dominantního postavení ČEZ v elektroenergetice. Zeptejme se na uhelné doly lidí z Horního Jiřetína či obyvatel Ostravska. Dají svůj hlas obstarožnímu uhlí, nebo čistým zdrojům? Věříme v soulad našich zájmů se zájmy veřejnosti.
Parlament definitivně přijal zákon o podporovaných zdrojích energie. Znamená to, že se mění definice podpory obnovitelných zdrojů?
Rozhodně je dobře, že poslanci nepodlehli mýtům šířeným ve vetu prezidenta Klause. Například jeho tvrzení, že podpora obnovitelný zdrojů je kontraproduktivní. Snižování výkupních cen ukazuje, že podpora zabrala a zabírá. Za pět let podpory se cena solární elektřiny propadla o více než polovinu a dále klesá. Expertní studie předpokládají, že sluneční elektrárny dosáhnou do konce tohoto století parity s cenou sítě v celé Evropě a na některých místech budou dokonce levnější. Také strašení rizikem z odpadů po dosloužení solárních elektráren je mýtus. Výrobci a dodavatelé fotovotaických panelů vytvořili v Evropě dobrovolný program PV Cycle, který zpracování vyřazených článků zabezpečuje.
Ale zpět k nové legislativě. Zákon o podporovaných zdrojích bohužel přejímá limity z Národního akčního plánu (NAP) pro obnovitelné zdroje do roku 2020. Jenže ministerstvo průmyslu sestavilo NAP značně konzervativně. Solární energetika dosáhla cílového stavu pro rok 2020 již v roce 2010. To znamená, že by střešní instalace do 30 kW nemohly získat podporu pomocí garantovaných cen. Také ostrovním systémům chybí podpora. Poslanci umožnili ČEZ dále provozovat spoluspalování dřevní štěpky s hnědým uhlím, navíc s dotacemi až do roku 2015. Dalším nešvarem jsou dotace pro elektřinu vyrobenou spalováním nevytříděné biologické složky odpadu. Stát tak namísto ekonomicky i energeticky výhodnějšího třídění dotuje velké spalovny odpadů. Naštěstí jsou tu i pozitiva: stát nově zavádí provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie. Tento krok by měl pomoci snížit spotřebu uhlí v teplárenství.
Energetický regulační úřad vyhlásil plán na zastavení podpory nových OZE od roku 2014. Můžete to komentovat?
Slabinou kroků předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové je fakt, že se bohužel neorientuje v legislativě. Od února do května například vydatně médiím tvrdila, že „v roce 2013 bude dosaženo 13,5 procenta výroby elektrické energie z OZE“ a tedy naplněn závazek k NAP. Pravdou však je, že cílem NAP je směřování k podílu energie ze všech forem využití obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v České republice ve výši 13 procent v roce 2020. NAP tento cíl zvyšuje na 13,5 procenta, a to v teple, elektřině a agropalivech pro dopravu. Ani nejnovější květnové prohlášení ERÚ neobsahuje data, o která by mohla předsedkyně Vitásková své argumenty opřít.
Proč je třeba i dnes obnovitelné zdroje podporovat? A kdy by měla podpora skončit?
Obnovitelné zdroje neničí životní prostředí ani zdraví, pomáhají zvyšovat energetickou nezávislost na špinavých palivech a často také podporují lokální ekonomiku a vytváří pracovní místa přímo tam, kde se nacházejí. Pokud jejich postupný růst půjde ruku v ruce se zvyšováním energetické efektivity budov a průmyslu, pak mohou nahradit špinavé uhelné nebo rizikové jaderné technologie.
Nejrozšířenější systém podpory pomocí vyšších výkupních cen proto pomáhá zelené energetice snížit konkurenční nevýhodu. Podpora zeleným zdrojům však byla nastavena pouze jako dočasné opatření pro pionýry v tomto oboru. Postupně se snižuje až do té doby, kdy se bez ní čistá energetika obejde úplně. Nebude ji totiž potřebovat. Například letos v květnu byla uzavřena smlouva o vybudování solární elektrárny o výkonu 500 MW ve Španělsku. Celý projekt je koncipován tak, že se obejde bez dotací. V Česku sice není tak slunečno jako v jižních státech, ale i zde lze podle studií o ekonomických výhledech solární energetiky předpokládat, že zde budou do konce desetiletí vznikat projekty, které se bez podpory obejdou. Významnou roli však hraje stabilita prostředí, která zajistí návratnost investic a také přístup k distribučním sítím.
Zemědělci chtějí provozovat bioplynové stanice a vyrábět palivo z biomasy. Existuje ale také názor, že by měli být jen dodavateli surovin pro energetický sektor…
Pokud jsou bioplynové stanice koncipovány jako zdroj pro zužitkování rostlinných odpadů, odpadů z živočišné produkce, či biosložky komunálního odpadu, pak jde o naprosto ideální zdroje pro produkci elektřiny i tepla. Obdobně může pomoci rozvoji venkova pěstování rychlerostoucích dřevin, které snad pomůže rozvíjet přijatá podpora čistého tepla v nové legislativě. Diskutabilní však může být rozsáhlé pěstování kukuřice a řepky, které vysiluje půdu. Překvapivá může být informace, že z pohledu energetických čísel je výhodnější umístit na zemědělsky nevyužívanou půdu fotovolatický panel, než na ní začít pěstovat třeba právě řepku.
Aliance nevidí důvod, proč by bioplynové stanice či jiné energetické zdroje nemohly vlastnit zemědělci. Farmářům v Německu patří asi 11 procent z obnovitelných zdrojů, tedy daleko více, než energetickým kolosům typu RWE, či E.ON. I v Česku existuje řada kvalitních projektů spojení agrárního a obnovitelného sektoru. Například Biofarma v Sasově díky svému ekologickému zemědělství provozuje bio-bioplynovou stanici.
Francouzi mají socialistického prezidenta, EU řeší vystoupení Řecka z eurozóny. Jak se aktuální dění odrazí v energetické politice Evropské unie, potažmo České republiky?
Před volbami Hollande slíbil, že pokud porazí Nicolase Sarkozyho, sníží podíl jádra ze současných 75 procent na 50 do roku 2025. Naopak podpoří zvyšování energetické efektivity a růst obnovitelných zdrojů. V konkrétních návrzích má nový prezident v plánu například posílit modernizaci bydlení snížením spotřeby tepla. Obdobný program jako česká Zelená úsporám by měl pomoci ročně jednomu milionu domácností. U obnovitelných zdrojů plánuje podpořit vznik domácích průmyslových klastrů.
Čas ukáže, nakolik myslel nový prezident Francie svá prohlášení vážně. Rozhodně má pádné argumenty, aby se rozhodl pro větší podíl obnovitelných zdrojů a nižší zastoupení atomu. Na začátku roku totiž francouzský Účetní dvůr analyzoval reálnou cenu atomové elektřiny z případných nových reaktorů. Výsledný interval mezi 70 až 90 eury za MWh po roce 2020 je pak vyšší, než budou nabízet například větrné elektrárny. Slibný výhled dává Francii také sluneční energetika. Analytici společnosti Bloomberg spočítali, že po roce 2015 bude využívání solárních zdrojů dávat větší smysl, než nakupování elektřiny ze sítě.
Připravil
Celý článek je uveřejněn v čísle 3/12 časopisu Energie 21.
