Velká administrativa, zahlcené datové schránky, neustálé změny či hromada nadbytečných čestných prohlášení. Nejen těmito způsoby se aktuálně vyznačuje velký zmatek kolem zastropování cen energií pro firmy. Velké množství z nich kvůli tomu stále neobdrželo své lednové faktury, což jim značně zkomplikovalo kontrolní hlášení k DPH. Pouhou otázkou času jsou tak i soudní spory. Dodavatelé energií i ministerstvo průmyslu si totiž různě vykládají jednotlivé paragrafy týkající se kompenzací. Tak hodnotí současnou situaci Jan Šmíd, obchodní ředitel společnosti MJEenergie. Zlepšení lze podle něj očekávat nejdříve na začátku druhého čtvrtletí.
Tuzemské firmy mohou od ledna využít možnosti cenového stropu na energie. Řadě z nich však dodavatelé ještě ani nevystavili faktury, protože nestihli změny spojené se zastropováním zanést do svých systémů. Tito zákazníci z řad firem tak faktury nemohou zahrnout do svého kontrolního hlášení k DPH. Konkrétně v našem případě se tento problém týká zhruba 40 procent všech našich klientů. Pro firmy se jedná o mimořádnou a zejména zbytečnou komplikaci. Dodavatelé energií, kteří mají s vystavením faktur zpoždění, aktuálně uvádí, že by tak měli učinit poslední týden v únoru, případně na začátku března.
V případě fakturace za energie bývá pro dodavatele hektický každý začátek roku. Důvodem bývají nové kontrakty, četnější reklamace či řešení problémů s rezervováním kapacit. Dodavatelé však i přesto vystavují faktury vždy do 10. dne v měsíci. Letošní rok je však v tomto směru naprosto ojedinělý. I ti dodavatelé, kteří mají jinak administrativu velmi dobře zvládnutou, vystavovali faktury i se čtrnáctidenním zpožděním. Někteří pak k tomuto kroku ještě nepřistoupili vůbec.
"V našem případě registrujeme výrazně vyšší množství dotazů od našich zákazníků, kteří se ptají nejen na to, kdy jim faktury přijdou. Ti, kteří je již obdrželi, si pak ve velké většině ověřují, zda ve fakturaci vše sedí. Nejčastěji je zajímá, zda mají správně aktivovaný strop. Ten se totiž například u výrobců tepla liší – teplo vyráběné z plynu je kompenzováno stoprocentně, pro výrobu elektřiny z plynu strop naopak stanoven není. Právě tato administrativní složitost je mimo jiné důvodem, proč se fakturace směrem k tuzemským firmám tolik zpožďuje. Řada firem kvůli ní ani žádost o využití cenového stropu nepodávala, podle jednoho z hlavních tuzemských dodavatelů se jednalo zhruba o polovinu podniků," uvedl Jan Šmíd z MJEnergie.
Podle Jana Šmída stát nechal jednotlivým dodavatelům volnou ruku v tom, jakými způsoby u nich mohou zákazníci žádat o uplatnění cenového stropu. Zatímco někteří musí své žádosti a čestná prohlášení posílat přes interaktivní portál, jiní využívají zákaznický účet a další například datovou schránkou. Právě poslední zmíněný způsob je pro dodavatele noční můrou, neboť ti v takovém případě musí veškeré žádosti zadávat do svého systému ručně.
Celkový zmatek pak dokresluje skutečnost, že jednotliví dodavatelé si různě vykládají i konkrétní normy týkající se kompenzací. Zatímco někteří říkají, že konkrétní paragrafy se ke kompenzacím nevztahují, jiní tvrdí opak. Svým stanoviskem se přitom liší i od ministerstva průmyslu a obchodu. V tuto chvíli je tak jen otázkou času, kdy odstartují první soudní spory, nejen o výklad dané legislativy.
Zlepšení situace lze aktuálně očekávat nejdřív se začátkem druhého kvartálu, jakmile si všichni aktéři novou situaci na trhu osvojí a plně se jí přizpůsobí. Současné dění to však spíše komplikuje. Důkazem je například změna týkající se velkých podniků, jako je například čtvrtletní posouzení nadměrného majetkového prospěchu. První se provádí za období do 25. dubna a následně pak vždy po 3 měsících. Pokud podle zprávy o posouzení vyjde, že došlo k majetkovému prospěchu, je třeba odvod nadměrného prospěchu vrátit.
Do 30. dubna kvůli tomu musí zákazníci podávat speciální prohlášení, po tomto datu tak budou muset učinit znovu, ovšem v jiné podobě – ve druhém dokumentu by měli prohlásit, že nepřekračují nejvyšší přípustný majetkový prospěch a že doručili ministerstvu zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu. Jen v takovém případě pak budou mít od 1. května i nadále nárok na zastropovanou cenu.*
(Zdroj: Jan Šmíd, MJEneregie)