Ke konci roku 2017 bylo v České republice provozováno asi 567 bioplynových stanic. Z toho bylo 382 zemědělských, ostatní jsou komunální, čistírenské a průmyslové stanice. Především u zemědělských bioplynových stanic se v objektu nacházejí kondenzační šachty, které z hlediska bezpečnosti práce představují určité riziko.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 4/2018.
Bioplyn proudící z plynojemu obsahuje vodní páry v nasyceném stavu. Z provozního hlediska je třeba bioplyn zbavit vlhkosti ještě před tím, než dojde k jeho spálení v kogenerační jednotce. Z tohoto důvodu je u některých technologií plynovod veden pod povrchem v hloubce minimálně dva metry. V této hloubce je zajištěna stabilní teplota po celý rok. Teplota bioplynu v potrubí je nižší než teplota rosného bodu, proto začnou vodní páry obsažené v bioplynu v potrubí kondenzovat. Kondenzát je následně odváděn do kondenzační šachty.
Kondenzační šachta je od plynovodního potrubí oddělena pomocí kapalinové pojistky. Pokud kondenzát dosáhne v kondenzační šachtě určité hladiny, dochází ke spuštění čerpadla a následnému čerpání kondenzátu zpět do fermentoru.
Kondenzační šachta je kopaný otvor, do kterého jsou osazeny betonové skruže o světlosti obvykle 900 mm. Dno kondenzační šachty je vybetonované. Hloubka kondenzačních šachet se pohybuje přibližně od 2,5 m do 5 m, v závislosti na nivelitě terénu.
Ve schématu je uveden řez kondenzační šachtou. Zobrazené technologické řešení představuje dvě kopané šachty a jednu kopanou šachtu.
V případě technologického řešení dvou kopaných kondenzačních šachet je v první šachtě umístěna kapalinová pojistka. Pokud se kapalinová pojistka kondenzátem zaplní, odteče kondenzát do druhé šachty, která se tímto kondenzátem začne plnit. V sekundární šachtě je umístěno čerpadlo, které po dosažení určité hladiny přečerpává kondenzát zpět do fermentoru.
V současné době se na bioplynových stanicích z ekonomických důvodů obvykle hloubí pouze jedna šachta, v níž je umístěna otevřená kapalinová pojistka a zároveň také čerpadlo do výbušného prostředí.
Při sestupu do kondenzační šachty se pracovník vystavuje určitému riziku, které může skončit smrtelným úrazem. Může nastat několik scénářů:
Při opravách zařízení umístěných v kondenzačních šachtách je doporučeno pověřit specializovanou firmu, která je vyškolena pro práci v prostoru s výskytem zdraví nebezpečných plynů.
Je vhodné, aby provozovatel bioplynové stanice nebo osoba zajišťující v objektu prevenci rizik zaměstnance upozornil na nebezpečí, která při vstupu do kondenzačních šachet hrozí, a vstup do těchto šachet zaměstnancům zakázal. Informace o rizicích hrozících při vstupu do kondenzační šachty je třeba zahrnout do osnov pravidelných školení zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce.
Na některých bioplynových stanicích se vstupy do kondenzačních šachet nacházejí v úrovni okolního terénu. Je poměrně běžné, že betonové víko zůstává odkryté. V případě, že kondenzační šachta je umístěna v úrovni terénu, je nutné instalovat zařízení pro zabránění osob do hloubky (např. ochranné zábradlí).*
Petr Trávníček1, Tomáš Vítěz1, Luboš Kotek2, 1Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta,2 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
Obrázky:
Měření obsahu plynů v kondenzační šachtě. Foto archiv/Mendelova univerzita
Schéma řezu kondenzační šachtou: Nahoře – technologie se dvěma kondenzačními šachtami: 1 – přívod bioplynu, 2 – odvod bioplynu, 3 – primární kondenzační šachta, 4 – kapalinový uzávěr, 5 – nálevka, 6 – sekundární kondenzační šachta, 7 – čerpadlo do výbušného prostředí, 8 – odvod kondenzátu; Dole – technologie s jednou šachtou: 1 – přívod bioplynu, 2 – odvod bioplynu, 3 – kondenzační šachta, 4 – kapalinový uzávěr, 5 – čerpadlo, 6 – odvod kondenzátu
Nebezpečně odkrytý vstup do kondenzační šachty. Foto archiv autorů
