Češi v loňském roce jevili z hlediska způsobů vytápění největší zájem o plynové kondenzační kotle. Kotle na pelety i přes nárůst poptávky zaujímají výrazně menší podíl. Vliv na to mají podle některých odborníků vysoké náklady, do kterých se příliš nepromítá ani klesající cena dřeva. Klíčovou roli tak sehraje zejména dostupnost dotačních programů. Podíl kotlů na pelety by se díky nim mohl zvýšit například v oblastech bez přístupu k zemnímu plynu.
Ačkoliv cena dřeva vlivem kůrovcové kalamity neustále klesá, podle odborníků to výrazně ovlivňuje cenu jen některých druhů dřevních paliv. „Například cena pelet v posledních letech příliš neklesá. Pelety jsou totiž zbytkovou produkcí dřevozpracujícího průmyslu, kde cena energií a práce stoupá. Tím pádem nelze očekávat výraznější pokles cen ani v blízké budoucnosti,“ uvedl vedoucí technického oddělení společnosti Enbra Ondřej Popelka. Ceny pelet se tak podle něj mění zpravidla pouze v pravidelných cyklech v průběhu roku, kdy jejich cena klesá mimo topnou sezonu.
Odlišný pohled zaujímá předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Podle něj oblibu peletového vytápění táhne mimo jiné i nižší cena pelet a současný dostatek dřeva. „Cenově nejvíce ovlivňuje výrobu pelet nadbytek piliny, ze které se pelety vyrábějí. Je to dáno skokovým nárůstem objemu zpracovaného dřeva a tím dostatkem zbytkového materiálu – piliny, která je levná a dostupná,“ doplnil.
Z hlediska samotné výroby poskytuje český trh výraznou nadprodukci, zhruba třetina z celkového množství vyrobených pelet tak míří na export do jiných evropských zemí. „Loňský rok byl ve výrobě pelet rekordní. Bylo vyrobeno necelého půl milionu tun pelet, což zajistí vytápění pro sto tisíc domácností. Peletami u nás topí přitom jen pětatřicet tisíc domů, takže obavy z nedostatku paliva jsou liché. Už nyní vidíme, že další peletárny se staví a výroba se bude dále navyšovat,“ řekl Vladimír Stupavský.
Podle loňských statistik se za celý loňský rok v Česku prodalo necelých 2500 kotlů na pelety. Meziročně se jednalo o nárůst o 4,6 procenta, z hlediska absolutních čísel je to ale málo ve srovnání například s plynovými kondenzačními kotly či tepelnými čerpadly.
„Důvodem jsou zejména vysoké pořizovací náklady samotných kotlů na pelety a také vysoké náklady na provoz. Topení peletovým kotlem patří dlouhodobě k dražším způsobům vytápění. Pokud bychom měli různé způsoby přímo srovnat, plynových kondenzačních kotlů se ročně prodá zhruba sedmdesát tisíc, tepelných čerpadel pak za stejné období okolo dvaadvaceti tisíc kusů,“ doplnil Ondřej Popelka.
Podle něj přitom s těmito trendy může výrazněji zahýbat pouze aktivní přístup státu. Prodeje kotlů na pelety totiž zásadně zvyšuje dostupnost dotací. „Pokud vláda investuje další peníze do podpory ekologických zdrojů v rámci kotlíkových dotací, lze očekávat zvýšený prodej. Otázkou ovšem je, jestli se tak v dohledné době stane,“ sdělil Popelka.
Podle Stupavského je to velice pravděpodobné, především kvůli plánované obměně nevyhovujících topných zařízení. „Poptávku po peletách bude v příštích dvou letech nejvíce tlačit povinnost vyměnit staré neekologické kotle a možnost získat až 127 500 korun na peletovou kotelnu z kotlíkových dotací. Na výměnu zbývá jen rok a půl, potom přijdou sankce, z pohledu uživatele tedy nemá smysl váhat,“ doplnil.
Tato skutečnost se bude v nejbližších měsících týkat zhruba 300 tisíc nevyhovujících topných zařízení, která spadají do nižší než třetí emisní třídy. Vyměnit je bude nutné do podzimu příštího roku. „V průměru to ale znamená okolo osmnáct tisíc vyměněných zařízení měsíčně. I bez současné pandemie by bylo velmi obtížné vyměnit takové množství za rok a půl. Z tohoto pohledu bude tedy na dotačních pobídkách záležet o to více. Z hlediska typů nových zařízení lze i nadále čekat převahu plynových kotlů a tepelných čerpadel. Kotle na pelety mohou upřednostňovat například uživatelé z oblastí, kde není přístup k zemnímu plynu,“ uzavřel vedoucí technického oddělení společnosti Enbra.
Gro (Zdroj: Enbra)
Foto archiv/KČP
