Také v Česku se mnoho lidí vrací kvůli rostoucím cenám energií k vytápění dřevem. Kvůli tomu výrazně narostla poptávka po revizích kamen a krbů, které si majitelé pořídili v minulosti jako záložní zdroj vytápění. Které části vytápěcích zařízení zvládnou při údržbě vyřešit svépomocí? Co může signalizovat špinavé sklo dvířek? Jak často je vhodné měnit jejich těsnění? Jaké překážky se mohou objevovat u přívodu vzduchu? A jak je možné jednoduše čistit výměník u teplovodní krbové vložky
Zvýšená poptávka po krbech a kamnech spolu s návratem řady spotřebitelů k vytápění tuhými palivy mají v letošním roce výrazný efekt – nebývalý růst zájmu o revize těchto vytápěcích zařízení. „Meziročně se jedná o nárůst okolo 50 procent. Ukazuje se, že řada lidí si v minulosti krb či kamna pořídila, ovšem pouze jako záložní zdroj vytápění. Nyní s rostoucími cenami plynu a elektřiny se situace mění a lidé začínají tato zařízení využívat jako primární zdroje, s čímž se pojí i nutná údržba. Na kamnáře se tak obracejí, zda by jim po několika letech nevyužívání jejich krb či kamna zkontrolovali,“ uvedl Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která je producentem krbových a kamnových vložek.
Ne na všechny úkony je však nutné oslovit odborníka, týká se to například čištění skla u krbu či kamen. Ačkoliv se jedná převážně o vizuální záležitost, která nemá přímý vliv na funkci, podle odborníků je vhodné sklo i přesto pravidelně čistit. Pokud se totiž zašpiní už například při druhém topení, zpravidla to pro člověka znamená, že prostor topeniště není dostatečně utěsněný, a tudíž nedochází k dokonalému spalování. Kouř pak v důsledku toho sklo začerní.
„Lidé mají často zafixované, že po jednom hoření v nekvalitní či levné krbové vložce je sklo úplně černé. V kvalitní krbové vložce ale sklo vypadá čisté i po 14 dnech topení. Klíčem je, aby hoření bylo čisté, ovlivňuje ho přitom technologie přívodu vzduchu, ale částečně i vystýlka topeniště. Pokud je v ní kromě oceli použit i akumulační materiál, zvyšuje teplotu spalování a přispívá k tomu, aby se sklo nešpinilo,“ objasnil Banasinski.
Čištění je přitom vhodné provádět suchou cestou. V případě použití tekutých čističů totiž uživatel riskuje, že si poměrně brzy poškodí těsnění dvířek, které může v krajních případech vést až k prasknutí skla. Ve finále tak k jeho výměně musí přistoupit mnohem dříve. Pokud tak neučiní, musí počítat s nedokonalým spalováním v krbu, vyššími emisemi, větším zanášením spalinových cest i nižší účinností. Proto dobré používat například speciální houbičku na sklo, kdy čištění probíhá suchou cestou v podstatě mechanicky.
Výměně těsnění u dvířek však uživatelé musí věnovat pozornost i tak. „Zpravidla by se na ni měli zaměřit každé dva roky, aby jejich zařízení mělo stále deklarovanou účinnost a zajišťovalo čisté hoření s nízkými emisemi. Obecně platí, že tento úkon by měl vždy provádět pouze odborník a vyměnit komplet celé dveřní těsnění. Není to tak, že by některé jeho části byly náchylnější k opotřebení než jiné,“ uvedl Petr Banasinski s tím, že obecně je zejména u vytápěcích zařízení umístěných v obestavbě vhodné, pokud mají přístupné revizní otvory. V takovém případě se kamnář může věnovat údržbě všech nezbytných částí.
Poměrně nenápadnou, ale přesto vcelku zásadní překážkou může být nedostatečný přívod vzduchu, kvůli kterému oheň v krbovém zařízení hoří méně, nebo téměř vůbec. „Stává se to poměrně často. Důvody ucpaného přívodu vzduchu mohou být různé, například se v těchto místech mohou usídlit ptáci. Někteří kamnáři se setkali i s tím, že do míst přívodu vzduchu umístil některý z uživatelů kus látky pro lepší estetický dojem, aniž by si uvědomil, že to může ohrozit funkci krbu,“ popsal problémy Petr Banasinski.
Kromě přívodu vzduchu je vhodné věnovat pozornost i odvodu spalin, vyžaduje to dokonce legislativa. Čištění spalinových cest by se mělo provádět minimálně jednou ročně – to v případě, že je vytápěcí zařízení používáno pouze sezónně, tedy méně než 6 měsíců v kalendářním roce. V opačném případě uživatel riskuje až zneprůchodnění spalinové cesty, které může ohrozit i jeho zdraví. Zároveň platí, že i tento úkon by měl provádět proškolený odborník, v tomto případě v oboru kominictví.
Pokud krbová vložka slouží kromě vytápění i k ohřevu vody, pojí se pravidelná údržba i s teplovodním výměníkem. Čištěný a kontrolovaný by měl být pravidelně a dle potřeby, minimálně několikrát za sezonu. Vždy ale záleží na četnosti využívání, zásadní roli hraje i kvalita dřeva, tedy zda je dostatečně vysušené. Obecně lze u výměníku doporučit takové řešení, jež v sobě má již zabudovaný integrovaný čistič s nerezovými spirálami. V takovém případě s nimi uživatel pouze jednoduchým pohybem zahýbe bez nutnosti výměník čistit z prostoru spalovací komory. Čištění je tak zcela jednoduché a uživatelsky nenáročné.
(Zdroj: Hoxter)
Foto archiv/Hoxter
