Krmný šťovík se u nás uplatňuje především jako energetická plodina k výrobě pevného paliva pro vytápění budov. Původně byl ale vyšlechtěn jako objemná pícnina pro krmivářské účely a analýzy jeho kvalitu jako krmiva také potvrzují. Kvalita krmného šťovíku je rovněž předpokladem pro jeho využití jako kvalitní vstupní surovina pro výrobu bioplynu.
Krmný šťovík může být plodinou vhodnou k výrobě bioplynu buď jako určitá náhrada kukuřice jako vstupní suroviny, nebo její doplněk. Pro objektivní posouzení je třeba stanovit krmné hodnoty.
Krmné hodnoty byly zajištěny (ve spolupráci s VÚ živočišné výroby) analýzami čerstvě sklízeného porostu krmného šťovíku. Z analýz je zřejmé, že kvalita krmného šťovíku byla plně potvrzena jak vysokou hodnotou dusíkatých látek, tak i redukovaných cukrů.
Kvalita krmného šťovíku byla dále potvrzena při jeho přímém zkrmování: Byla zjištěna zvýšená dojivost krav, a to jak při krmení čerstvou hmotou tak šťovíkovou senáží.
Kvalita krmného šťovíku je inspirací i pro jeho využívání v bioplynové stanici. Dokonce se předpokládá, že bude mít stejně dobré (nebo i lepší) účinky na vývin bioplynu, jako dosud používaná kukuřičná či travní senáž. O oprávněnosti tohoto předpokladu svědčí výsledky modelových testů, ve kterých jsme porovnávali vývin bioplynu za přídavku kukuřice a v dalších variantách za přídavku stejného množství krmného šťovíku.
Výsledky modelových testů jsou sice slibné, ale bylo nezbytné je ověřit přímo v provozu bioplynové stanice. Toto ověřování bylo zajištěno v zemědělské bioplynové stanici v Prosečném, uvedené do provozu v zimě 2008/2009, která používá pro fermentaci výhradně substráty z vlastní zemědělské výroby. Stabilním a základním substrátem je hnůj hovězího dobytka, travní a kukuřičná senáž.
Dosavadní výsledky provozního ověřování přídavku šťovíku jsou příznivé, nicméně je třeba je dále upřesňovat i proto, že fermentační procesy nebyly ještě plně ustáleny. Rozhodují je ale zjištění, že krmný šťovík zatím tyto fermentační procesy nenarušil a výkon v BPS se mohl plynule zvyšovat.
Celý článek je otištěn v čísle 2/09 časopisu Energie 21.
Autor: Ing. Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom,
