Zákonná pravidla v Česku pro výrobu, prodej či jiné formy sdílení přebytků vlastní vyrobené elektřiny ze střešních instalací doznají v nejbližších letech významných změn. Proto stojí za to provést stručné vyhodnocení současného stavu a popsat hlavní změny, které tento čím dál významnější sektor energetiky nepochybně čekají.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2021.
Hlavním motorem rozvoje střešních instalací jsou ekonomické důvody, ať již výhodné dotační programy, pokles nákladů na instalaci střešních výroben či nárůst cen energií. Jde však o velmi široké téma, proto se v článku soustředíme na tři základní úhly pohledu:
Od roku 2016 platí, že bez licence lze pro vlastní spotřebu zákazníka provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW. Hodnota 10 kW byla stanovena arbitrárně, nemá žádné technické či právní zdůvodnění. Zároveň novela zákona jasně stanovila, že pokud tatáž osoba provozuje ve stejném odběrném místě již jednu výrobnu s licencí, je nutné získat licenci i na druhou výrobnu, i když má výkon jen do 10 kW.
Nejdůležitější připravovanou změnou je osvobodit od nutnosti vyřizovat si licenci všechny majitele střešních výroben elektřiny, kteří vyrábějí elektřinu primárně pro vlastní spotřebu a tato činnost netvoří náplň jejich podnikání (jedná-li se o podnikatelské subjekty). A to bez ohledu na velikost výrobny a její instalovaný výkon.
V oblasti připojování střešních výroben došlo k významnému posunu v roce 2016 s tehdy novou vyhláškou o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (vyhláška č. 16/2016 Sb.). Přinesla definici tzv. mikrozdroje, tedy výrobny elektřiny s výkonem do 10 kW připojené k distribuční soustavě nízkého napětí se jmenovitým střídavým fázovým proudem do 16 A na fázi. Připojení mikrozdroje je oproti ostatním výrobnám elektřiny zjednodušené, jeho vlastník však za to zaplatí nemalou daň – nemůže dodávat nespotřebované přebytky vlastní vyrobené elektřiny do soustavy. Slovy vyhlášky, jeho rezervovaný výkon ve smlouvě o připojení je roven nule.
V této souvislosti se stále ještě objevuje dotaz, zda lze přebytky elektřiny z vlastní střešní výrobny prodávat, když nejde o podnikání a výrobna do 10 kW je provozována bez licence. Odpověď nabízí zákon o daních z příjmů. Ten v definici tzv. ostatních příjmů uvádí příjmy z prodeje přebytků vlastní vyrobené elektřiny. Provozovatel výrobny tedy elektřinu prodávat může, jen musí počítat s tím, že mu vzniká daňová povinnost zdanit příjmy za dodávky přebytků vlastní vyrobené elektřiny jako tento tzv. ostatní příjem.
Aktuální verze přílohy č. 4 Pravidel provozu distribučních soustav z konce roku 2020, která stanovuje podmínky připojování výroben a nově i akumulačních zařízení k soustavě, drží krok s nejnovějšími evropskými nařízeními a není tedy nezbytné ji v nejbližší době zásadně měnit.
V oblasti připojování střešních výroben v tuto chvíli neexistují zásadní legislativní bariéry, bránící rozvoji tohoto sektoru. Jedinou výjimkou je otázka měření vyrobené a dodané elektřiny tzv. po fázích vs. součtového měření. Česká republika je v rámci vyspělých zemí výjimkou, neboť u třífázově připojených odběrných míst je praktikováno měření po každé fázi zvlášť. Jedním možným řešením je již při výstavbě střešní elektrárny investovat do dražšího a k poruchám náchylnějšího asymetrického třífázového střídače.
Specifickým, ale poměrně se rozvíjejícím modelem aplikace střešních elektráren, je využití vyrobené elektřiny nikoliv pro vlastní spotřebu, ale její prodej jiným odběratelům. Jaký má smysl prodávat elektřinu přímo do odběrného místa spotřebitele, namísto obchodníkovi s elektřinou prostřednictvím distribuční soustavy? Ekonomický. Elektřina dodávaná prostřednictvím distribuční soustavy je pro zákazníka dražší, než elektřina přímo z výrobny.
V souvislosti s připravovaným novým energetickým zákonem se hledají další možnosti sdílení vlastní vyrobené elektřiny s ostatními tzv. aktivními zákazníky a rámci tzv. energetických společenství. Možnosti využití střešních instalací se tak znásobí a nepůjde zdaleka jen o vlastní spotřebu.
Z toho všeho lze učinit závěr, že regulatorní podmínky výstavby a provozu střešních instalací se budou vyvíjet ve prospěch rozvoje tohoto sektoru energetiky.
Mgr. Pavel Doucha (Doucha Šikola advokáti)
Obrázky:
Solární elektřinu menších samovýrobců bude možné více uplatit i v rámci energetických společenství. Foto archiv/KPMG
Nový energetický zákon zjednoduší podmínky pro dodávku elektřiny ze střešních instalací. Foto archiv/TZB-info
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den! Píšete, že jediným řešením v legislativních podmínkách cz je asymetrický střídač. Jak je možné vyřešit situaci, kdy firma nainstalovala nevědoucím zákazníkům střídač symetrický? (v minulých 10ti letech se to dělo běžně) Proč není možné změnit vyhlášku a měřit součtově jako ve zbytku Evropy????