Ve vzduchu běžné domácnosti se nachází až 50 látek, které negativně ovlivňují lidské zdraví. Jejich vliv sílí ve chvíli, kdy je interiér nedostatečně větraný. Zatímco v minulosti bylo možné toto negativum eliminovat díky horší těsnosti obálky budovy, nyní je to kvůli zateplení či novým oknům podstatně složitější.
Zásadními faktory zhoršující se kvality vnitřního prostředí jsou i snahy o větší tepelný komfort či energetické úspory. Odborníci doporučují jako nejefektivnější řešení instalaci systému řízeného větrání s rekuperací. Nejčastěji se objevuje v novostavbách, v období letních prázdnin se však do instalace pouštějí i mnohé školy, aby byly co se týče větrání a úspor při vytápění připraveny na zimní měsíce.
Zbytečně vysoká teplota
Kvalita ovzduší v interiérech se v dlouhodobém měřítku zhoršuje. Debatu o tomto problému i jeho vlivu na lidské zdraví však často utlumují jiná palčivá témata. Jedná se například o maximalizaci energetických úspor, zlepšování izolace budov či teplotní komfort uživatelů uvnitř objektů. Právě tyto faktory takzvanou kvalitu vnitřního prostředí zásadně ovlivňují. V řadě případů to pak znamená, že běžní uživatelé interiér, ať už vědomě či nevědomě, výrazně méně větrají. Čistě z hlediska energetické efektivity je totiž větrání poměrně nákladné.
České prostředí je pak specifické i tím, že lidé pro pobyt v interiéru vyhledávají dlouhodobě vyšší teplotu, než je nutné. „Jsme trochu zhýčkaná generace. Vyžadujeme daleko vyšší teplotu v interiérech, než na kterou byli zvyklí naši předci. Starší dokument s názvem Pokyny a zásady pro větrání škol uvádí, že ‚místnost, ve které je prováděna výuka našich dítek, musí býti vytápěna nejlépe na 17–19 °C‘. Dnes se většinou teploty projektují na hodnoty okolo 22 °C s oboustrannou odchylkou přibližně dva stupně, ale naměřené teploty jsou i kolem 27 °C,“ řekl produktový manažer společnosti Enbra Karel Kincl.
Hlavně veřejné budovy
Největší problém s kvalitou vzduchu bývá přitom právě ve veřejných budovách, jako jsou školy. Podle Kincla se však zejména v období prázdnin řada z nich pouští do modernizace svých prostor a více se zaměřuje i na kvalitu vzduchu. „Zřizovatelé více dbají na to, aby měli žáci a učitelé lepší podmínky pro výuku, aniž by to muselo znamenat ochlazování učeben v zimě kvůli důslednému otevírání oken, či naopak zahřívání prostor v létě. Častěji tak letos poptávají systém řízeného větrání s rekuperací, jehož součástí bývá i výměník sloužící k předávání tepla mezi odváděným znehodnoceným a přiváděným čerstvým vzduchem do objektu. Pro tyto typy budov jde o ekonomicky nejvýhodnější a nejkomfortnější způsob výměny vzduchu,“ uvedl Karel Kincl.
Ašr (Zdroj: Enbra)
