"Od 1. ledna do 28. července lidstvo využilo z přírody tolik (zdrojů), kolik jich dokáže planeta obnovit během jednoho roku," uvedl šéf organizace Global Footprint Network Mathis Wackernage. Výpočet se zakládá na údajích OSN, které jsou ale zveřejňovány s jistým časovým odstupem. Iniciativa je proto aktualizuje na základě pozorovaných trendů.
Podle jejich výpočtů se ekologická stopa lidstva meziročně letos zvýšila o 1,2 procenta, zatímco schopnost životního prostředí generovat nové zdroje stoupla meziročně o 0,4 procenta. Ve srovnání s rokem 2021 tak datum, kdy se zdroje vyčerpaly, nastalo o dva dny dříve. Podle organizace jde o setrvalý trend. Například v roce 2002 lidstvo začalo žít na ekologický dluh až 21. září. Jedinou výjimkou v poslední době byl rok 2020, kdy spotřeba zdrojů výrazně klesla kvůli pandemii covidu-19.
Podle organizátorů má velký dopad na spotřebu přírodních zdrojů zemědělství a chov hospodářských zvířat. "Více než polovina biologické kapacity planety jde na výživu lidstva," tvrdí iniciativa. Snížení spotřeby masa o polovinu by tak například oddálilo datum, kdy se lidstvo dostává do ekologického deficitu, o 17 dní, a snížení plýtvání jídlem by datum oddálilo o 13 dní.
Údaj se také velmi liší mezi jednotlivými zeměmi. Největší nároky na přírodní zdroje mají Katar a Lucembursko, které spotřebovaly své roční přírodní zdroje již v únoru. Některé země na ekologický dluh vůbec nežijí a například Indonésie, Ekvádor či Jamajka se dostávají do schodku až v posledním měsíci roku. V případě České republiky a také Norska a Nizozemska se tak stalo 12. dubna.*
/ČTK/
