Mírná zima a s ní spojený nedostatek sněhu ohrožuje lyžařská střediska po celé Evropě. V Itálii přišli provozovatelé lanovek během vánočního období kvůli nedostatku sněhu o zhruba 40 % obratu, který běžně v této sezóně zaznamenávají. Problémy hlásí i Francie a další země a potížím se nevyhne ani Česko. Odborníci na klima i zástupci zastupitelů lyžařských středisek se shodují, že významnou příčinou může být klimatická změna.
„Horský sektor je prvním svědkem otřesů, ke kterým nyní dochází. Přibývá míst jen s nahodilou sněhovou pokrývkou, srážek naopak ubývá, ale za to mají vyšší intenzitu, A stále stoupá hranice nadmořské výšky, kde srážky mají formu sněhu a současně více tají i ledovce “ shrnul pro server EURACTIV mluvčí francouzské Národní asociace starostů horských středisek.
V Evropě je přibližně 3900 lyžařských středisek, nejvíce z nich se nachází v Německu, Itálii, Francii a Rakousku. Nejvíce ohrožena jsou střediska, která se nacházejí v nižších nadmořských výškách. Zkušenosti z minulých let hovoří jasně – pokud se teplota zvedne o 1 °C, sněhová pokrývka se posune o zhruba 150 metrů výš.
„Již nyní zažíváme teplejší zimy, které se budou po roce 2030 stupňovat. To bude mít za následek další zhoršení lyžařských podmínek. Ke konci století budou udržitelná pouze vysokohorská lyžařská střediska,“ napsal ve své analýze slovenský Institut environmentální politiky.
Údaje ze stovek stanic v alpských zemích z let 1971 až 2019 ukazují, že sněhová pokrývka klesá v období od listopadu do května každou dekádu o 8,4 %. V Rakousku se počet dní s plnou sněhovou pokrývkou od roku 1961 snížil v průměru o 40 dní. Pokles je zvláště drastický v nadmořských výškách pod 1 500 metrů.
Pokud lyžařská střediska nebudou moci v zimě počítat s přirozenou sněhovou pokrývkou, zbývá jediná možnost – technický sníh. Finská asociace lyžařských areálů ho popisuje jako „záchranné lano“, bez něhož by řada lyžařských středisek nebyla schopna přežít ani dnes. Potvrzují to i ostatní.
„Je zřejmé, že není možné spoléhat se na přírodní sníh a stále větší roli bude hrát kvalita systémů pro technické zasněžování konkrétního skiareálu. K tomu je zapotřebí masivních investic do nejmodernějších technologií a ruku v ruce s tím do retenčních nádrží zadržujících vodu v krajině,“ vysvětlil redakci Martin Koky, manažer obchodu a strategie Skiareálu Klínovec.
„Z našeho pohledu je důležité, abychom mohli nadále vytvářet retenční nádrže, ve kterých bychom zadržovali nadbytečnou vodu. Tato voda je poté vrácena na svah a zpět do ekosystému v podobě sněhu. Druhým pilířem je nastartování stabilní a silné letní sezóny,“ zdůraznil Koky.
„I proto doufám, že tento rok otevře pragmatickou diskuzi o tom, jak transformovat horské regiony závislé na turistickém ruchu na celoroční destinace. V tom je nám nyní často z politických důvodů bráněno. Pokud ale areál nebude vydělávat v létě, brzo nebude z čeho platit zimní sezónu,“ uzavřel Koky.*
(Zdroj: EurActiv)
Foto archiv/Srovnator
