V přírodě se střídají suché roky s mokrými. V předešlých pěti letech jsme si zvykli na sucho, ale poslední rok překvapil nezvykle vysokým množstvím srážek. Zemědělci tedy musejí brát v úvahu obě možnosti. Při nedostatku vláhy je třeba zavlažovat a v případě nadbytku zase odvodňovat. Meliorace a závlahy se ale mohou vzájemně na jednom pozemku doplňovat.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2020.
Množství zajímavých informací z oblasti odvodňování a zavlažování zaznělo na videokonferenci s názvem Možnosti řízené optimalizace vláhových režimů. Akce byla uspořádaná Českou technologickou platformou pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd, v. v. i. (VÚMOP).
Doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc., z VÚMOP se ve své obsáhlé přednášce zaměřil na principy regulace drenážního odtoku. Odvodnění významně působí při transformaci odtoku. Bohužel se ale stále častěji vyskytují lokální poruchy, které však zpravidla nepostihují celý drenážní systém. Jednostranná funkce drenáží neumožňuje reagovat na potřeby vodního hospodářství, protože se vyskytují suché i deštivé roky. Řešením je regulace drenážního odtoku.
Při budování odvodňovacích staveb je třeba vzít v úvahu příčiny zamokření pozemku a s tím související možnosti regulace odtoku nebo eliminace stavby. Na našem území se odvodňovací systémy budovaly hlavně po roce 1960 a stavby s regulací odtoku od sedmdesátých let minulého století. V současnosti je v ČR zhruba třicet experimentálních staveb s regulací drenážního odtoku.
Drenážní odtok lze regulovat třemi základními způsoby. Zaprvé se jedná o tradiční drenáž, kdy voda bez dalšího užitku odtéká. Druhou možnost představuje drenáž s regulovatelným odtokem, kdy se do soustavy vloží regulační prvek. Třetím způsobem odvodnění je regulační drenáž. Systém reguluje vláhu a zadržená voda se může využít pro zavlažování. Do drenážního systému lze přivádět i další závlahovou vodu z jiného zdroje.
Odpadní voda odtékající z polí drenážním systémem ale může být znečištěná, například hnojivy nebo přípravky na ochranu rostlin obsahujícími účinné látky s delším poločasem rozpadu. Při vypouštění drenážní vody do vodního toku tak může dojít ke kontaminaci nežádoucími látkami. Hrozí znečištění povrchových zdrojů vod.
I z těchto důvodů je dobré, aby se drenážní voda co nejvíce zadržela a využila na poli. Vodou zachycenou z drenáží lze zavlažovat. Na ploše jednoho hektaru je možno jednorázově zadržet 300 až 1400 metrů krychlových vody v závislosti na složení půdy. Drenážní vodu lze jímat do podzemního rezervoáru a dále ji využívat.
Na území České republiky se v současnosti eviduje kolem 305 km2 překryvu závlah a odvodnění. To představuje zhruba devatenáct procent z evidovaných závlah. Jako příklad překrytí závlah a odvodnění uvedl doc. Kulhavý oblast v okolí Uherčic na Břeclavsku.
V Uherčicích využívají alternativní zdroje pro závlahy. Zhruba z 34 % dochází k překryvu odvodnění a závlah. Zavlažuje se drenážním podmokem.
Principy řízení závlah objasnila Ing. Renata Duffková, Ph.D., z VÚMOP. Ve svém vystoupení se zabývala řízením velikosti a načasování závlahových dávek pro optimální zásobování plodin vodou pomocí hydrolimitů a půdní vlhkosti.
Ing. Duffková v úvodu své přednášky představila kalkulačku vláhové potřeby. Jedná se o nový, na internetu volně dostupný, nástroj pro zjištění dlouhodobé plodinové vláhové potřeby a závlahového množství. Kalkulačka vláhové potřeby zemědělských plodin umožňuje posouzení dlouhodobé vláhové potřeby.
Ve VÚMOP vypracovali metodiku pro výpočet dlouhodobé vláhové potřeby. Zohledňují se nároky jednotlivých plodin na vláhu. Zjišťují se využitelné zdroje vody a potřebné závlahové množství. Rostliny mají získat tolik vody, aby netrpěly stresem. Dostupnost půdní vody se stanoví pomocí hydrolimitů. Výpočet dlouhodobé vláhové bilance se uskuteční pomocí poměrně složitého vzorce.
Vodní deficit většiny plodin v porovnání období 1981 až 2010 a 2009 až 2018 se zvýšil. V oblastech s dlouhodobým deficitem vláhy třetí a čtvrté kategorie se vyplatí nainstalovat lokální závlahové soustavy, které se mohou překrývat s odvodněním. U drenáží by bylo dobré využít regulaci odtoku drenážní vody.*
Hana Honsová
Obrázky:
Odpadní vodu z denážního systému bychom měli jímat a využívat. Foto Hana Honsová
Dlouhodobou vláhovou potřebu lze vypočítat pomocí kalkulačky na internetu. Zdroj: VÚMOP
Vodu zadrženou na pozemku je možné použít i k zavlažování. Foto Hana Honsová
