Se začátkem letošního roku jsou v bytových domech nově instalována měřidla s dálkovými odečty. Podle legislativy se to týká nových měřičů tepla, vodoměrů na teplou vodu či indikátorů na radiátorech. Jejich modernější varianty přitom umožňují sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. S jakými parametry pracují? Zohledňují při spotřebě i venkovní teploty? A jaké poruchy umí samy odhalit a diagnostikovat?
Od letošního roku platí pro veškeré bytové domy v Česku zásadní změna. Pokud do nich budou chtít jejich uživatelé či správci chtít instalovat nové měřiče tepla, vodoměry na teplou vodu či indikátory na radiátorech, musí mít tyto přístroje funkci dálkového odečtu. Časy, kdy do bytu musí vždy vstupovat rozúčtovatel, aby si opsal hodnoty spotřeby, by se tak měly stávat pomalu minulostí.
Tato měřidla jsou určitým předstupněm plně smart přístrojů, které umožňují sledovat spotřebu prakticky kdykoliv a odkudkoliv. Nejen jednou v roce při pohledu na rozúčtování, ale díky takzvanému internetu věcí v reálném čase. Tyto chytré vodoměry či měřiče tepla lze přitom spolu s aplikacemi, se kterými jsou spárované, pořídit už nyní. „Vše spěje k tomu, že chytrá měřidla budou za několik let standardem pro většinu uživatelů. Dovedou komunikovat, data z nich se přenáší do některé z webových či mobilních aplikací, kde jsou zpracovány do přehledných grafů,“ říká Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení MaR společnosti Enbra, která se zabývá problematikou rozúčtování a dálkových odečtů.
Díky hlídání spotřeby tepla nebo studené a teplé vody v reálném čase tak mohou lidé zabránit nechtěným škodám, ale také zbytečnému plýtvání. Postačí jim k tomu notifikace o zvýšeném odběru v chytrém zařízení. Zda by mohli šetřit více, jim napoví i srovnání vlastní denní spotřeby s průměrem domu. Pokud například u vody o mnoho litrů převyšuje průměr celého bytového domu, může se konkrétní domácnost snažit spotřebu omezit.
Ačkoliv od začátku letošního roku, kdy v platnost vstoupila novela zákona o hospodaření energií, je v domácnostech možné instalovat nově pouze dálkově odečitatelná měřidla, neznamená to, že se již nebude možné setkat s přístroji, které touto funkcí neoplývají. I ty však postupně vymizí, ze zákona totiž dochází k výměně vodoměrů jednou za pět let, k výměně měřičů tepla potom jednou za čtyři. Od roku 2027 pak budou přístroje s dálkovým odečtem povinné. Lidé už pak zároveň na výměnu nebudou muset myslet. Chytré aplikace totiž mají přehled i o jednotlivých měřičích včetně informace, kdy byly namontovány a za jak dlouho bude nutné je vyměnit.
Petr Holyszewski odhaduje, že by zákon mohl začít platit od roku 2023. K dosavadnímu ročnímu rozúčtování v bytových komplexech díky ní přibude i měsíční report s grafy. Ty budou už povinně obyvatele bytů informovat právě o srovnání aktuální spotřeby se spotřebou na vytápění z minulého roku, nebo o srovnání s průměrným bytem ze stejné uživatelské kategorie.
Zároveň však platí, že ten, kdo chce již nyní sledovat svoji spotřebu energií častěji, může tak učinit poměrně jednoduše. Chytrá měřidla s pomocí mobilních aplikací v současnosti nabízí komplexnější a komfortnější vhled, než jaký bude povinný v příštích letech.
E21 (Zdroj: Enbra)
Foto archiv/E21
