Skupina ČEZ provozuje v 11 krajích České republiky sedm velkých a 25 malých vodních elektráren a teoreticky by mohla usilovat i o rozšíření tohoto portfolia. České řeky a vodní plochy však už nenabízejí příliš mnoho míst pro nové střední a větší vodní elektrárny. Skupina ČEZ se proto zaměřila na modernizace těch stávajících, které významně zvyšují jejich efektivitu a životnost.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2023.
Vodní elektrárny ČEZ v České republice vyrobí takové množství bezemisní elektřiny, která pokryje roční spotřebu stovek tisíc českých domácností. Na tomto výsledku se významně projevuje i nejrozsáhlejší modernizační akce v dějinách české hydroenergetiky. Při ní skupina ČEZ za posledních 15 let díky investicím za zhruba 3,5 mld. korun zcela obnovila skoro 40 soustrojí na všech typech vodních elektráren. Opravené vodní bloky dnes mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Zhruba 1,5 mld. Kč vložila skupina ČEZ i do modernizace velkých vodních elektráren na Vltavě.
Soubor energetických děl a jejich elektráren, známý jako Vltavská kaskáda, má devět stupňů a v nich 22 elektrárenských soustrojí, která společně dokážou z jednoho m3 vody vyrobit 0,7 kWh bezemisní elektřiny. Tato vodní díla byla na nejdelší české řece, která cestou do Prahy klesne o 525 výškových metrů, postavena průběžně od 30. do 90. let 20. století. Díky investici za téměř 1,5 mld. Kč prošla v posledních letech celá polovina z nich kompletní modernizací. Skupiny ČEZ po celé ČR. Na Vltavské kaskádě má modernizací za sebou více než polovina všech bloků, to je 12 z celkových 22. Posledním modernizovaným generátorem je TG2 na Slapech.
Celý provoz výroby čisté elektřiny na Vltavské kaskádě se dnes řídí z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Z jednoho místa je tak nabízena energie z Vltavy po částech, nebo jako jedna elektrárna o výkonu 740 MW i v rámci podpůrných služeb provozovateli přenosové soustavy ČEPS. Modernizovaný dispečink teď splňuje veškeré požadavky z hlediska odolnosti proti kyberhrozbám.
Příkladem optimalizace systému vltavské kaskády je i technologické propojení Orlíku a Kamýku. Naše největší vodní elektrárna Orlík oslavila 60 let od začátku svéčinnosti. Má rekordní výkon 364 MW, výšku hráze 91 metrů a každá ze čtyř turbín je vysoká 27 metrů. Přehrada zadržuje 720 mil. m3 vody, což je nejvíce ze všech našich vodních nádrží. Šedesátiny oslavila i sousední elektrárna Kamýk, která s Orlíkem od počátku funguje jako jeden technologický celek.
Jednotlivé bloky obou elektráren byly postupně přifázovány do sítě v průběhu let 1961–1962. Od té doby dohromady vyrobily takové množství bezemisní elektřiny, jež by pokrylo spotřebu všech současných českých domácností na období půldruhého roku. Ještě důležitější je však jejich schopnost dodat během několika desítek vteřin české energetické soustavě přes 400 MW výkonu nebo podat napětí jaderné elektrárně Temelín při případném black-outu.
JiT (Zdroj: Skupina ČEZ)
Obrázek: Vodní elektrárna a navazující přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice (ve správní budově je umístěn i hlavní dispečink Vltavské kaskády). Foto archiv/ ČEZ
